Zpomaluje lepší kontrola diabetu i rozvoj demence?

Dlouhodobý vliv hyperglykemie na lidský organismus je v literatuře již široce popsán. Čerstvě publikovaná data, která vyplývají ze studie ELSA (English Longitudinal Study of Ageing), nicméně přináší na škodlivost špatně kompenzovaného diabetu nový pohled. Věnují se totiž vztahu mezi koncentrací glykovaného hemoglobinu (HbA1c) a úbytkem kognitivních funkcí během desetiletého sledovaného období. Jejich analýza byla uveřejněna letos v časopise Diabetologia.

Demence patří mezi nejčastější psychiatrické poruchy v pokročilém věku a je spojena se signifikantním snížením kvality života nejenom postižených osob, ale i jejich blízkých. Snížení kognitivní výkonnosti je v kontextu stárnutí dlouhodobé a objevuje se roky před vznikem stavu, který naplňuje diagnostické znaky demence. Identifikace rizikových faktorů pomáhá vyhledávat v populaci ty osoby, které by mohli profitovat z časné intervence. Ačkoliv byla již v minulosti popsána asociace mezi diabetem a akcelerací vzniku demence, závislost na koncentracích HbA1c dosud popsaná nebyla. Autoři práce publikované nedávno v časopise Diabetologia zhodnotili data získaná mezi léty 2004 a 2015. Vstupní kognitivní funkce účastníků byla porovnávána se stavem zjištěným každé dva roky a ideálně až po deseti letech.

Hodnoceno bylo více složek kognitivních schopností

Nemocní procházeli testem paměti, při kterém si měli vybavovat deset slov, nejprve okamžitě a potom s časovým odstupem. Výkonné funkce byly posuzovány schopností vyjmenovat během jedné minuty co nejvyšší počet zvířat. Schopnost orientace byla potom hodnocena na základě odpovědí na čtyři otázky týkající se data – tedy schopnost určit současný den v měsíci, měsíc, rok a den v týdnu. Diabetes byl pro potřeby studie definován jako koncentrace HbA1c nad 47,5 mmol/mol (6,5 %), stanovení diagnózy ošetřujícím lékařem v osobní anamnéze nebo užívání antidiabetik, s tím že studie rozlišovala další stratifikaci diabetiků s cut-off hodnotou HbA1c 53,0 mmol/mol (7 %). Prediabetes byl potom definován hodnotami HbA1c nad 38,8 mmol/mol (5,3 %), v souladu s doporučeními Americké diabetologické společnosti.

Vyšší koncentrace HbA1c odpovídala závažnějšímu kognitivnímu poškození

Do analýzy bylo zařazeno celkem 5 189 osob, 55,1 % souboru tvořily ženy. Průměrná délka sledování byla 8,1 roku (±2,8 roku) a průměrný počet hodnocení kognitivních funkcí na osobu tak byl 4,9 (±1,5). Ukázalo se, že navýšení HbA1c o 1 mmol/mol u osob jak s prediabetem, tak s lépe i hůře kompenzovaným diabetem, bylo statisticky významně spojeno se zrychlením úbytku globálních kognitivních schopností, hodnocených pomocí kompozitního Z skóre (-0,0009 SD/rok vs. -0,0003 SD/rok), signifikantní byl rovněž rozdíl v poklesu všech složek testu, tedy mnestických, výkonných a orientačních dovedností.

Tato data byla adjustována z hlediska pohlaví, věku, koncentrace celkového a HDL-cholesterolu, triaglyceridů, hs-CRP, dále potom BMI, vzdělání, rodinného statusu, depresivních symptomů, kouření, konzumace alkoholu, přítomnosti hypertenze, ischemické choroby srdeční, CMP, chronického onemocnění plic a maligních nádorových onemocnění.

Ačkoliv pro potvrzení teze, že lepší glykemická kontrola by mohla zpomalit rozvoj demence u osob s prediabetem a diabetem, je třeba provedení prospektivních, ideálně randomizovaných studií, již dnes je jasné, že dlouhodobá hyperglykemie má nežádoucí vliv na téměř všechny orgánové systémy. Kognitivní schopnosti, které patří k ústřední složce lidské osobnosti, nejsou výjimkou.

Literatura:
F. Zheng, L. Yan et al. HbA1c, diabetes and cognitive decline: the English Longitudinal Study of Ageing. Diabetologia (2018) 61:839–848