Zkušenosti z první linie

„Pro podávání vedolizumabu v první linii léčby Crohnovy choroby (CD) a ulcerózní kolitidy (UC) jsou vhodní především pacienti s kontraindikacemi vůči antagonistům TNF-alfa, a sice osoby se středně těžkým až těžkým srdečním selháním. Nemocní s lehčí formou srdečního selhání mají být během léčby pozorněji monitorováni a má se u nich dbát zvýšené opatrnosti,“ uvádí v úvodu svého sdělení známá fakta J. Baláž.

Bububu – kontraindikace!

Kontraindikace přípravků ze skupiny anti TNF-alfa existuje u kardiálního selhávání NYHA III–IV:

  • byl zaznamenán trend ke zhoršení klinického stavu vs. placebo ve studii léčby pomocí infliximabu 10 mg/kg u pacientů se srdečním selháním (Chung ES et al., Circulation 2003);
  • byl zjištěn výskyt nového srdečního selhání / zhoršení stávajícího při pomarketingovém sledování (FDA MedWatch) u infliximabu a etanerceptu (Kwon HJ et al., Ann Intern Med 2003).

„A byť v SPC přípravků ze skupiny anti TNF-alfa není uvedena striktní kontraindikace u pacientů s demyelinizačními onemocněními, nýbrž jsou tito pacienti uváděni jen jako ohrožené osoby, bylo by přinejmenším etické nevystavit je riziku ireverzibilních neurologických změn a nabídnout jim bezpečnou a účinnou biologickou léčbu již v první linii,“ míní J. Baláž.

Obezřetnost u nemocných s demyelinizačními onemocněními je podložena:

  • studiemi s přípravky anti TNF-alfa při léčbě sclerosis multiplex (SM), které vykázaly opačný efekt než zamýšlený (van Oosten BW et al., Neurology 1996; Stübgen JP et al., Muscle Nerve 2008).
  • početnými kazuistikami svědčícími o vzniku/progresi SM při léčbě přípravky anti TNF-alfa (Kaltsonoudis E et al., Art Res Ther 2014; Nyboe Andresen N et al., JAMA Intern Med 2015).

„Dalšími osobami citlivými na podávání inhibitorů TNF-alfa jsou imunosuprimovaní pacienti, například po transplantaci jater pro primární sklerotizující cholangitidu či jiných orgánů, nebo trpící jiným autoimunitně podmíněným onemocněním,“ uvádí J. Baláž.

U těchto osob hrozí riziko vzniku infekcí – především u osob starších 65 let (Cottone M, Clin Gastroenterol Hepatol 2011). U onkologických pacientů s odléčenými neopláziemi je třeba před zahájením podávání těchto látek dbát na přiměřené trvání remise (alespoň 5 let).

Dvě strany jedné cenné mince

Jedna věc je bezpečnost léčby, druhým podstatným faktorem je její efektivita. Doposud nebyla provedena žádná head-to-head porovnání biologik, nicméně byla realizována studie hodnotící účinnost prvoliniové indukční i udržovací léčby u pacientů s UC v trvání > 12 měsíců, a to zvlášť u TNF-alfa naivních, zvlášť u selhaných (Vickers AD et al., PLoS One, 2016).

„Z prezentovaných dat se nezdá, že by vedolizumab měl mít oproti standardním blokátorům TNF-alfa výhodu v indukční léčbě, avšak výsledky ukazují, že v udržovací léčbě by mohl poskytovat lepší účinnost než infliximab, co se týká přetrvávající klinické odpovědi i klinických remisí, a oproti adalimumabu snad lepšího slizniční hojení,“ konstatuje J. Baláž.

Pracoviště autora sdělení je jedním z nejmladších center pro biologickou léčbu IBD (s čtyřletou historií) a v péči mělo ke konci roku 2017 cca 120 pacientů (81 s CD a 35 s UC). A jelikož se také jedná o národní centrum pro transplantace jater, existují zde již i zkušenosti s touto léčbou v 1. linii u transplantovaných pacientů (konkrétně 2 osoby). „Vedolizumab upřednostňujeme i u nemocných ve vyšším věku, nad 65 let,“ uvádí J. Baláž a pokračuje v pozitivním duchu: „V horizontu 6 týdnů vidíme u našich pacientů s UC léčených vedolizumabem zlepšení Mayo Score a vymizení rektálního krvácení u 5 ze 6 z nich. Po 14 týdnech léčby jsem svědky normalizace frekvence stolic a vysazení kortikoidů, a to i u dlouhodobě kortikodependentních pacientů. Nepozorovali jsme žádné závažné nežádoucí efekty této léčby.“

„V souladu se slovenským konsenzem i zahraničními experty jsme toho názoru, že příznivý profil účinnosti a bezpečnosti činí vedolizumab vhodnou léčebnou možností pro dlouhodobou léčbu IBD,“ zakončuje své vystoupení J. Baláž.

(red)