Vliv diety na IBD – nesmysl?

Množství dat ze studií o působení externích vlivů a stravy na trávící trakt, publikovaných v poslední době především v časopisech ScienceNature, rychle narůstá a ukazuje, že přímé i nepřímé vlivy látek vstupujících do těla s potravou jsou výraznější, než se kdy myslelo. A to ať již jde o přímé toxické vlivy složek potravy, nepřímé negativní ovlivnění mikrobiomu či o provokaci změn epitelu a zánětů střevní stěny. Je to daň za náš blahobyt? I takové náznaky jsou! V „chudších“ zemích mají v potravinách méně emulgátorů, umělých sladidel i aditiv. A méně případů IBD.

Gastrointestinální zdraví ovlivňují v podstatě všechny látky vstupující do gastrointestinálního traktu (GIT), čili i součásti stravy, pomocné i účinné aktivní látky. Mohou mít vliv buď přímý (toxické působení na epitel, změna permeability membrán apod.) nebo nepřímý (ovlivnění mikrobiomu). A jak bylo zjištěno, disharmonie ve skladbě mikrobiomu ovlivňuje kromě GIT také prakticky všechny složky a procesy v těle.

IBD (Intenzivně Blbá Dieta)

Stoupající incidenci nespecifických zánětů střeva (IBD) zaznamenává především „bohatý“ Západ (a to především v pediatrické populaci, s určitým plateau dosaženým již v uplynulých 10 letech u dospělých jedinců) i rozvíjející se východní země. S jistou pravděpodobností tedy lze dedukovat, že určité složky stravy jsou rizikovým faktorem pro rozvoj těchto komplikací. Dle některých zdrojů s mírou IBD přímo koreluje hrubý národní produkt daného státu! A za platný fakt se již automaticky bere, že na jejich vzrůstající incidenci se podílí životní styl v průmyslových zemích a s vysokou pravděpodobností i pokračující intenzivní urbanizace, vakcinace, medikace, hygienické aspekty, změny stravovacích návyků a intenzivní používání potravinových aditiv (Bernstein et al., Aliment Pharmacol Ther 2017).

Odhalit přesné mechanismy a vlivy vedoucí ke vzniku a rozvoji IBD v populaci není jednoduché, většina průzkumů je totiž realizována jako retrospektivní, case-control a longitudinální kohorotové studie (s dotazníkovými šetřeními a silným subjektivním bias probandů). Ze získaných poznatků však jasně vyplývá, že riziko vzniku těchto typů zánětlivých onemocnění stoupá s konzumací diety bohaté na živočišné proteiny, tuky a cukry a že protektivně vůči nim působí strava bohatá na ovoce a zeleninu (Sigall-Boneh et al., J Crohn Collitis 2017; Lewis&Abreau, Gastroenterology 2017).

Myši by nekupovaly Whiskas

Mnohému o IBD je možné se přiučit ze zvířecích modelů – myši vystavené v experimentech dietě s vysokým obsahem živočišných (a mléčných) tuků trpěly ve zvýšené míře dysbiózou, vyšší střevní permeabilitou, sníženou tvorbou mucinu a excesivní kolonizací epitelu střeva adherentními invazivními kmeny E. coli. Vhodně geneticky (TNF-α) modifikované myši krmené glutenem vykazují známky indukce terminální ileitidy a vyšší střevní permeabilitu, při konzumaci stravy bohaté na maltodextrin (běžná součást žvýkaček a cukrovinek) také zvýšenou kolonizaci střeva organismy E. coli a za přítomnosti potravinových emulzifikátorů (u zvířat s blokovanou aktivitou protizánětlivého cytokinu interleukinu-10) i těžkou kolitidou, vyšší střevní permeabilitou a sníženou koncentraci mucinu (Martinez-Medina et al., Gut 2014; Devkota et al., Nature 2012; Wagner et al., Innflamm Bowel Dis 2013; Nickerson et al., PLoSOne 2012; Chassing et al., Nature 2015).

Špatná dieta – dobrá dieta

Je-li faktorem vzniku a rozvoje IBD dieta, může být její modifikace cestou ke zlepšení symptomů či úpravy tohoto onemocnění? V pediatrické populaci již slibné výsledky existují – metaanalýza populací dětí s enterální výživou EEN (Exclusive Enteral Nutrition) vykázala 73% míru remisí (nezávisle na konkrétním typu diety). U dospělých tyto výsledky dosahovány prozatím nejsou a EEN zůstává na pozicích podpůrného opatření k léčbě (Dziechciarz et al., Aliment Pharmacol Ther 2007). U dětí i dospělých se ovšem dobrých výsledků (v podobné úrovni jako při EEN) dosahuje s PEN (Partial Enteral Nutrition), která kryje pouze 50 % kalorického příjmu nemocného. Ve studii se striktní základní dietou (Crohn’s Disease Exclucion Diet) byla zaznamenána příznivá odpověď (s endoskopicky prokázanou remisí IBD) u 70 % dětí a 69 % dospělých, byť se jednalo o menší soubor nemocných (n = 20) – šlo ovšem o osoby po selhání anti-TNF léčby (Johnson et al., Gut 2006; Sigall-Boneh et al., Innflamm Bowel Dis 2014; Sigall-Boneh et al., J Crohn Collitis 2017).

Zlepšit kvalitu života při IBD lze i orientací nemocného na správnou skladbu stravy, co se týká vhodného obsahu karbohydrátů FODMAPS (Cox SR et al., Fermentable Carbohydrates [FODMAPs] Exacerbate Functional Gastrointestinal Symptoms in Patients With Inflammatory Bowel Disease: A Randomised, Double-blind, Placebo-controlled, Cross-over, Re-challenge Trial, JCC 2017).

Jak ukázali Herfarth et al. (Innflamm Bowel Dis 2014), oproti diagnostikovaným celiakům není striktně bezlepková dieta vhodným (a zdravým) stravovacím režimem pro nemocné s Crohnovou chorobou (byť může přinést jistou úlevu), vhodnější je strava s poněkud sníženým obsahem lepku.

Je možné, že IBD je skutečně daní za rozvoj naší civilizace, používání aditiv v potravinách a alteraci stravovacích návyků, avšak s pomocí vědeckých poznatků o vlivu diety a vhodnými dietními opatřeními bychom měli být schopni IBD korigovat. Aditivní exkluzivní dieta spolu s účinnou farmakoterapií jistě pomůže pohodlně upravit zdravotní stav pacientů v lehčí fázi nebo s mírnou postresekční rekurencí či podpořit další úspěšnou léčbu. U těžkých stenóz s transmurálními komplikacemi či rozvinuté těžké kolitidy bude i nadále určitě nutné primárně sáhnout po účinných léčivech.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na XXIII. kongresu Gastrofórum 2018 přednesla:
doc. MUDr. Zuzana Zelinková, Ph.D.
Gastroenterologické odd. a odd. digestívnej endoskopie, Nemocnica sv. Michala, Bratislava