Úspěch českých lékařů posunuje diabetologii vpřed

Čeští lékaři publikovali v nejprestižnějším světovém diabetologickém časopise práci, která ovlivní na globální úrovni celou diabetologii. Jde o tříleté výsledky studie COMISAIR, jejímž hlavním autorem je MUDr. Jan Šoupal, Ph.D., z III. Interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze (Šoupal J, Diabetes Care 2020;43(1):37–43). Výsledky této unikátní české studie byly také klíčové pro schválení úhrady senzorů pro kontinuální monitoraci glykemie nejen v České republice, ale i dalších zemí, včetně USA. Studie COMISAIR však přináší českým pacientům a lékařům i další benefit. Díky ohlasu této práce na mezinárodním fóru mají čeští diabetici jako jedni z prvních v Evropě možnost vyzkoušet si nový implantabilní glukózový senzor. Jaké výhody pacientům přináší?

Diabetologické centrum III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze nabízí nově jako jediné pracoviště v České republice a jedno z mála pracovišť v Evropě možnost používání nových implantabilních glukózových senzorů. Na rozdíl od „klasických“ intradermálních senzorů, které je nutné měnit každých 714 dní, monitorují implantabilní senzory glykemii nepřetržitě šest měsíců a kromě toho přinášejí pacientům i další podstatné výhody. Profitují z nich hlavně diabetici, u nichž intradermální senzory předčasně selhávají, ať už z důvodu alergických kožních reakcí na náplasti nebo nadměrného pocení. Diabetici mohou díky nim také bez problému provozovat různé sporty, včetně plavání, a další rizikové aktivity. Velkou výhodou jsou rovněž integrované vibrační alarmy, které pacienty varují před blížící se hypoglykemií a ocení je také diabetici s poruchou zraku nebo ti, kdo nemohou pravidelně kontrolovat koncentrace glukózy na svém chytrém telefonu. Tuto funkci si pochvalují například učitelé, ale i další osoby pohybující se v prostředí, kde je zákaz používání mobilních telefonů.

Další milník diabetologie přichází

Zavedení implantabilních glukózových senzorů do klinické praxe představuje v léčbě diabetu 1. typu obrovský posun. Po objevení inzulinu a příchodu glukometrů v sedmdesátých letech se jedná fakticky o třetí historický milník.

Představme si nový implantabilní senzor blíže. Je asi jeden centimetr dlouhý a půl centimetru široký. Pomocí speciálního zavaděče je implantován z malého řezu do podkoží na paži, na kterou je pak hypoalergenní náplastí připojen miniaturní vysílač, jež přenáší data na displej chytrého telefonu. Tento vysílač lze kdykoli sundat a opakovaně na paži opět nalepit. Díky tomu je výrazně omezena tvorba nežádoucích kožních reakcí. Nový senzor je diskrétnější, a protože disponuje funkcí vibračních alarmů, je vhodný i pro nemocné s poruchou rozpoznání hypoglykemie nejen ve spánku.

Dá se předpokládat, že v budoucnu bude implantace nových senzorů možná primárně v diabetologických centrech, která budou mít proškolený personál a pro zavádění těchto senzorů získají certifikaci. V tuto chvíli jsou v ČR dostupné v určitém pilotním režimu pouze pro pacienty III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, popřípadě po dohodě v individuálních případech i pro nemocné z jiných regionů.

Do budoucna zbývá dořešit nastavení reálnější úhrady implantabilních senzorů (aktuálně je shodná pro všechny typy senzorů), definovat podmínky pro provádění nových výkonů spojených se samotnou implantací a explantací senzoru a prosadit pro tyto výkony odpovídající úhradu, protože v tuto chvíli zdravotní pojišťovny diabetologickému centru za tyto výkony žádné úhrady neposkytují.

Studie, která mění diabetologii

Připomeňme, že k uvedení implantabilních glukózových senzorů na český trh významnou měrou přispěl ohlas na výsledky unikátní české studie COMISAIR na mezinárodní odborné scéně. Z této práce jasně vyplynulo, že používání kontinuální monitorace glukózovými senzory (CGM) vede u dospělých diabetiků 1. typu k signifikantnímu a dlouhodobě udržitelnému poklesu glykovaného hemoglobinu nezávisle na tom, zda si aplikují inzulin pery nebo pumpou. Zjednodušeně řečeno, práce českých autorů prokázala, že pro budoucí kompenzaci diabetika 1. typu je mnohem důležitější, jakým způsobem si měří koncentraci krevního cukru, než jakou formou si aplikuje inzulin.

Nestává se často, aby výsledky české vědy a výzkumu ovlivnily medicínu na globální úrovni. Studii COMISAIR se to podařilo. S velkou pravděpodobností se stane součástí budoucích odborných doporučení a v souvislosti se zvýšenou dostupností senzorových technologií přinese prospěch více než 20 milionům diabetiků 1. typu na celém světě.

(red)
Poslechněte si také v krátkém videu, jak význam studie COMISAIR komentuje doc. MUDr. Martin Prázný, Ph.D., vědecký sekretář České diabetologické společnosti ČLS JEP.