Categories for Kardiovaskulární zpravodajství
leden 22, 2020 3:45
Published by Jakub Inger
Jak postupovat, pokud nemáte k dispozici to správné léčivo a nehodláte podávat jiný lék off-label? Napoví Vám možná kazuistika slovenských kolegů, kterou prezentovali na letošním českém internistickém kongresu a publikovali také v Journal of Cardiovascular Pharmacology.
leden 22, 2020 3:30
Published by Jakub Inger
Každé chronické postižení ledvin pacienta automaticky katapultuje do vyšších úrovní klasifikace kardiovaskulárního rizika, jak je ostatně zmiňováno v recentních i předchozích doporučeních pro management dyslipidemie. Jak by měl internista přistupovat k těmto pacientům? Snižovat koncentraci LDL-cholesterolu k nule?
leden 20, 2020 3:50
Published by Jakub Inger
V průběhu nedávných Českých kardiologických dnů přednesla poutavé sdělní také prof. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D., z III. interní – kardiologické kliniky 3. LF UK a FNKV v Praze. Citovala i některé analýzy, které teprve aktuálně míří do odborných periodik, a zaměřila se především na bezpečnost kombinované antitrombotické léčby u nemocných s fibrilací síní (FS) a akutním koronárním syndromem (AKS). Fibrilací síní trpí až každý osmý pacient léčený pro AKS a též riziko recidivy infarktu myokardu je u osob s FS zvýšené – účinnost a bezpečnost léčby je zde tedy rozhodně zásadní. To platí i pro kombinovanou antikoagulační a antitrombotickou terapii.
leden 20, 2020 3:30
Published by Jakub Inger
V právě uplynulém roce 2019 spatřily po pěti letech světlo světa další guidelines Evropské kardiologické společnosti (ESC) i pro oblast diagnostiky a léčby akutní plicní embolie. Změn je mnoho a jsou významné, některá doporučení jsou poměrně kontroverzní a ne zcela podložená publikovanými daty. Český překlad zkrácené verze vyjde na jaře, avšak vybraná témata si přečtěte u nás již nyní.
leden 15, 2020 3:45
Published by Jakub Inger
Diferenciální diagnostika akutní dušnosti a/nebo bolestí na hrudi je denním chlebem internisty na příjmové ambulanci – to je přesná formulace ze sdělení MUDr. Zdeňka Monharta, Ph.D., působícího na Interním oddělení Nemocnice Znojmo, které přednesl na nedávném stěžejním českém internistickém kongresu. A tento zkušený odborník jistě ví, co a proč říká. Dle jeho názoru je i léčba akutní plicní embolie méně „kardiocentrum-dependentní“ než léčba akutního koronárního syndromu. Co si o předneseném příspěvku myslelo auditorium v pražském Kongresovém centru? A jak situaci osvětlují data ze studií a čerstvá doporučení pro diagnostiku a léčbu plicní embolie?
leden 8, 2020 11:50
Published by Jakub Inger
Biologika jsou schopná držet pod kontrolou řadu chronických onemocnění, která v minulosti nekončila právě příznivě. Tato léčiva ale mají i svou druhou tvář. Tím, že cíleně zasahují do imunitního systému, což je žádoucí, jej také velmi specificky poškozují, a to vede ke vzniku infekčních onemocnění a autoimunitních postižení. Jakých potíží je potřeba se obávat? Mohou biologika pacienta i zabít?
leden 6, 2020 12:45
Published by Jakub Inger
Na letošních Českých kardiologických dnech v pražském hotelu Pyramida vystoupil i MUDr. Jiří Veselý z Kardiologické ambulance EDUMED, s. r. o., v Broumově, který se před plným sálem kolegů nahlas zamyslel nad rolí ambulantních kardiologů v péči o pacienty s fibrilací síní. Je nemalá. A významná! Navíc léčba již může být v současnosti poměrně snadná, účinná i bezpečná. Ukazují to koneckonců i prezentované studie a metaanalýzy.
leden 6, 2020 12:30
Published by Jakub Inger
Evropská kardiologická společnost (ESC) ve spolupráci s Evropskou společností pro studium diabetu (EASD) vytvořila nové guidelines pro diabetes, prediabetes a kardiovaskulární onemocnění, které přinášejí zajímavé novinky například v léčebném algoritmu antidiabetické léčby. I přestože se doporučení opírají o randomizované studie, řada lékařů je vůbec nepoužívá. Doufejme, že mezi ně nepatříte i Vy! Ať je to jakkoliv, rozhodně stojí za to vědět, o čem tato odborná doporučení pojednávají.
prosinec 18, 2019 12:45
Published by Jakub Inger
Složitým otázkám v oblasti antikoagulační léčby se ve svém sdělení na XXVI. sjezdu ČIS ČLS JEP věnoval prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, z I. interní kliniky – kardiologické při LF UP a FN Olomouc. Pojďme se podívat, kterým pacientům vlastně podat přímé perorální antikoagulans (DOAC) tak, aby bylo vyhověno pravidlům pro úhradu léčby. Jak to učinit u pacientů s renální insuficiencí? A jak mají internisté léčit osoby s trombem v levé síni či nemocné podstupující kardioverzi?
prosinec 18, 2019 12:30
Published by Jakub Inger
Ulcerace na končetinách nejen že snižují kvalitu života nemocného bolestivostí, otokem, sekrecí či nutnými častými převazy rány/ran, ale často jsou i projevem přítomnosti jiného onemocnění. Především však také u ischemických lézí dochází k ohrožení samotné končetiny i pacientova života. Co vše musí zvažovat lékař při zhodnocování stavu pacienta s takovými defekty? Na co si dát pozor?
prosinec 11, 2019 12:00
Published by Jakub Inger
Čím dál častěji se lékaři setkávají s pacienty léčenými antikoagulační terapií, kteří vyžadují intervenční zákrok na tepnách myokardu. A to nejen proto, že se úroveň koronárních intervencí u nás vyvinula do té míry, že je možno každoročně provést až 23 000 těchto výkonů. Často se ovšem jedná o osoby vyššího věku, a ne právě zřídka i trpící dalšími onemocněními, jako například fibrilací síní. Jak v těchto případech postupovat? Duálně?
prosinec 11, 2019 11:30
Published by Jakub Inger
Dlouhodobá antikoagulační léčba je spojena se zvýšeným rizikem vzniku náhlého gastrointestinálního krvácení, proto jsou antikoagulancia často předepisována i v kombinaci s inhibitory protonové pumpy. Výsledky nedávných farmakokinetických studií však upozornily na možnost vzniku vzájemné interakce mezi protonovými inhibitory a podávanými přímými orálními antikoagulancii. Je toto riziko u některých z nich nižší?
listopad 29, 2019 4:45
Published by Jakub Inger
Prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, z I. interní kliniky – kardiologické při LF UP a FN Olomouc okomentoval v kuloárech pražského kongresu ČIS 2019 tři pro něj zásadní novinky z letošního kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC), které by měly zajímat internisty a kardiology v terénu.
listopad 29, 2019 4:30
Published by Jakub Inger
Může mikrobiota či mikrobiom ovlivňovat imunitní nebo kardiovaskulární systém? A proč by neměly? Dozajista to již poměrně dlouho dělají. Mikrobiální osídlení těl savců se vyvíjelo a adaptovalo desítky milionů let a hraje důležitou roli ve fyziologických i patologických procesech jejich nejrůznějších orgánových systémů neméně dlouho. To, že těmto aspektům vědci nepřikládali primární důležitost nebo že se na jejich výzkum více soustředí až teprve v posledních desetiletích, na věci nic nemění. Prudce se ale mění lidská civilizace, životní prostředí, dieta i medikace. Co vlastně víme o těchto lidstvu přátelských mikrobech v roce 2019?
listopad 18, 2019 10:00
Published by Jakub Inger
Ani několikadenní odborná akce nemusí být nudná, a to ani když se jedná o rutinní nebo moderní antikoagulaci, klinické studie, grafy, statistiky, kazuistiky či videozáznamy. I o této komplexní problematice se dá komunikovat živě, hravě a interaktivně. Jak ostatně dokázalo několik mladých českých specialistů – kardiologů, internistů a neurologů, i jejich o maličko více prošedivělých druhů během semináře MasterClass 2019 při taktickém výkladu či diskusích na ostří meče. Začtěte se do několika řádků jejich dobrodružného příběhu…
listopad 11, 2019 12:00
Published by Jakub Inger
Během setkání MasterClass 2019 se přítomní odborníci dozvěděli i mnoho zajímavého o moderní antikoagulační léčbě a nejrůznějších aspektech, které musejí zvažovat u svých pacientů, mimo jiné těch s hlubokou žilní trombózou (VTE). Například i od doc. MUDr. Radovana Malého, Ph.D., působícího na I. interní kardiologické klinice FN v Hradci Králové. Ten se zaměřil na prezentaci zajímavých kazuistik i shrnutí zásad platných při antikoagulaci fragilních pacientů či osob podstupujících menší či větší chirurgické a jiné intervence. A samozřejmě na aktuální trendy v přemosťování těchto operací pomocí nízkomolekulárních heparinů.
listopad 4, 2019 12:00
Published by Jakub Inger
O složitosti rozhodování při léčbě pacientů (především s fibrilací síní) na interním oddělení hovořil během setkání odborníků MasterClass 2019 v Praze prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, z I. interní kliniky – kardiologické při LF UP a FN Olomouc. Zaměřil se mimo jiné i na zásadní aspekty antikoagulační terapie u pacientů s postižením renální funkce, na vysazování antikoagulancií u osob podstupujících chirurgický zákrok a opodstatněnost redukce dávky přímých orálních antikoagulancií (DOACs) v určitých situacích. A také na dotazování se kolegů v sále ohledně postupu léčby u prezentovaných vzorových stavů a komplikací.
říjen 31, 2019 2:50
Published by Jakub Inger
Výsledky klinického hodnocení PRAGUE-17 na letošním kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) prezentoval doc. MUDr. Martin Mates, CSc., FESC, z Nemocnice Na Homolce v Praze. Jak dopadla studie non-inferiority u pacientů s fibrilací síní podstupujících uzávěr ouška levé síně či terapii přímými perorálními antikoagulancii (DOACs)? Zanechali naši odborníci výraznou stopu na této zásadní evropské odborné akci a ve světové kardiologii?
říjen 31, 2019 2:40
Published by Jakub Inger
O několik zajímavých kardiologicko-internistických postřehů z nedávno proběhlého kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) se s Vámi podělí prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, z I. interní kliniky – kardiologické při Fakultní nemocnici Olomouc. Čtěte dále, ať Vám neunikne žádná z podstatných novinek z letošní Paříže.
říjen 29, 2019 2:00
Published by Jakub Inger
Na semináři MasterClass 2019 seznámil přítomné kolegy s postupy a aktuálním vývojem v oblasti endovaskulární terapie žilního tromboembolismu MUDr. Miroslav Chochola, CSc., působící na II. interní klinice – klinice kardiologie a angiologie při VFN a 1. LF UK v Praze. Rozvedl, proč má – kromě ochrany žilních chlopní – smysl léčit hlubokou žilní trombózu (DVT) právě tímto způsobem.
říjen 23, 2019 12:15
Published by Jakub Inger
Je známým faktem, že retrospektivní výzkumy realizované na podkladě dat z reálné praxe (RWD) jsou významným zdrojem informací o účinnosti i bezpečnosti léčiv uvedených do praxe. Jejich limitacemi je samozřejmě riziko určitého zkreslení získaných výsledků, méně konzistentní údaje o podrobných parametrech sledované populace i slabší homogenita pacientských skupin. Rozhodně však vědcům i odborníkům v terénu napomáhají při ověřování účinků léků v rámci dlouhodobější léčby i v zodpovídání otázek, které nezodpověděly klinické studie. Randomizované studie samozřejmě v medicíně doposud zůstávají zásadní součástí rozvoje mj. farmakoterapie. Pro získání relevantních údajů a jejich správnou interpretaci je klíčová zvolená metodika výzkumu a analýz, jakož i volba zdrojů dat a správné sestavování kohort subjektů. Informace o současném vývoji těchto vědních disciplín na letošním kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Paříži zazněly i na podkladě čerstvých dat o léčbě žilního tromboembolismu přímými perorálními antikoagulancii (DOACs).
říjen 23, 2019 12:00
Published by Jakub Inger
Co si na nedávném kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Paříži se zájmem vyposlechla předsedkyně výboru České angiologické společnosti doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.? Zde je stručný přehled pěti odborných sdělení, která považuje za nejdůležitější.
říjen 21, 2019 12:00
Published by Jakub Inger
„Věřící sice nejsem, ale o zachování pravidelné srdeční činnosti si mimo jiné myslím toto – jelikož se jedná o fyziologický stav, má cenu se o jeho znovunastolení všemožně snažit. A modlím se, aby se ani při nefarmakologické terapii fibrilace síní cestou katetrizační ablace již nikde v ČR před výkonem nepřerušovala antikoagulační léčba,“ pronáší v úvodu svého poutavého sdělení, předneseného během setkání MasterClass 2019, prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC, z Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze. „V naší zemi se zhruba dvě třetiny katetrizačních ablací provádějí pro fibrilaci síní. A data o tom, že ani těmto pacientům periprocedurální vysazení antikoagulancií rozhodně nesvědčí, máme k dispozici.“
říjen 16, 2019 9:45
Published by Jakub Inger
Ačkoliv klinická hodnocení srovnávající léčbu přímými perorálními antikoagulancii (DOACs) s antagonisty vitaminu K (VKA) byla provedena (studie RE-LY, ROCKET AF, ARISTOTLE, ENGAGE AF), randomizovaná klinická studie, která by porovnávala klinické výsledky léčby jednotlivými DOACs mezi sebou, prozatím k dispozici není. I proto je každá informace o rozdílech v jejich působení vítána. Souborných vědeckých podkladů z reálné praxe o charakteristikách a výsledcích antikoagulační léčby pacientů s fibrilací síní však také není právě přebytek. Některá bílá místa na mapě zkušeností s touto léčbou se aktuálně pokusila zaplnit studie NAXOS, jejíž výsledky byly zveřejněny 1. září 2019 v rámci probíhajícího kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Paříži. Studie byla velmi rozsáhlá – zahrnula data prakticky celé francouzské (66milionové) populace a na úrovni reálné praxe přinesla cenné poznatky o účinnosti i bezpečnosti antikoagulační léčby apixabanem v porovnání s VKA - warfarinem a DOACs - rivaroxabanem a dabigatranem.
říjen 16, 2019 9:30
Published by Jakub Inger
Doc. MUDr. Martin Mates, CSc., FESC, vedoucí lékař Oddělení intervenční kardiologie pražské Nemocnice Na Homolce, se s námi podělil o pět svých největších odborných zážitků z nedávného kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Paříži.
říjen 14, 2019 4:45
Published by Jakub Inger
Proč se vlastně zabývat lékovými interakcemi přímých antikoagulancií (DOACs)? A které z lékových interakcí, s nimiž se lékaři v praxi setkávají, jsou u těchto léčiv klinicky relevantní? Existují rozdíly v expozici (AUC) a v koncentraci při léčbě gatrany či xabany? Jak jsou velké? A jsou mezi jednotlivými DOACs významné rozdíly, co se týká rizika interakcí? A jak ovlivňují výslednou koncentraci DOACs další faktory (renální funkce, věk, farmakogenetická výbava, dávkování či hmotnost pacienta)? Odpovědi na semináři MasterClass 2019 poskytl prof. MUDr. Jan Bultas, CSc., z Ústavu farmakologie 3. LF UK v Praze.
říjen 7, 2019 12:00
Published by Jakub Inger
Novým přístupům k léčbě a prevenci tromboembolismu se na letošní odborné akci MasterClass 2019 věnovala doc. MUDr. Debora Karetová, CSc., z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze. Připomenula přítomným kolegům, jak mílovými kroky běží čas i medicína – zatímco před 30 lety se hluboká žilní trombóza léčila striktním sedmidenním klidem na lůžku a parenterálně podávaným heparinem, v současnosti již jsou k dispozici mnohem sofistikovanější postupy, léčiva i guidelines. Co vše nabízí lékařům a pacientům v této oblasti naše moderní éra a aktuální vědecké pokroky? Mohou se pacienti s žilní trombózou (VTE) začít pohybovat i dříve než za týden?
říjen 2, 2019 12:00
Published by Jakub Inger
„Je možná až překvapivé, jak v současné farmakoterapii dominují biologická léčiva – ve Spojených státech například, dle serveru MEDSCAPE, aktuálně mezi deseti nejprofitabilnějšími léky figuruje devět monoklonálních protilátek. Alespoň tím desátým je ,klasický‘ lék – a sice přímé orální antikoagulans apixaban,“ zahajuje zajímavou aktualitou během letošního expertního setkání MasterClass 2019 svou přednášku na téma moderní antikoagulace u pacientů se síňovými fibrilacemi prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK v Praze. A v neméně poutavém duchu pokračuje…
září 11, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
Během 25. česko-slovenského angiologického sympozia s postgraduální tematikou, konaného v červnu na zámku v Lednici, přednesl MUDr. Jiří Matuška z hodonínské cévní ambulance MATMED, s. r. o., sdělení, dle jeho vlastních slov určené „zvídavým angiologům“, které se věnovalo nejnovějším výsledkům velkoryse pojaté studie AUGUSTUS, jíž se účastnili kardiologičtí pacienti s fibrilací síní a akutním koronárním syndromem. Byla zjištěna zajímavá fakta o kombinované antikoagulační a antiagregační farmakoterapii (v porovnání s placebem). Angiologický pacient velmi často trpí i kardiologickými obtížemi nebo běžně užívá antikoagulancia. Velká část přítomných specialistů tedy v sále zůstala a tuto poutavou koncentrovanou přednášku vyslechla. Dozvěděla se tak také, jak účastníkům studie (ne)pomohlo podávání kyseliny acetylsalicylové, u nás ještě velmi často využívané jako antiagregancia.
září 11, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
V posledních několika dekádách dochází k signifikantnímu zvýšení incidence nádorových onemocnění. Podle dostupných statistických údajů onemocní v průběhu svého života rakovinou každý třetí obyvatel České republiky a každý čtvrtý na její následky umírá. S rostoucím výskytem malignit se u onkologických pacientů zároveň zvyšuje riziko rozvoje žilního tromboembolismu, a to jak v souvislosti s průběhem samotného onemocnění, tak jako důsledek nežádoucích účinků protinádorové terapie.
září 4, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
Souvislost mezi výskytem tromboembolické nemoci (TEN) a malignitami je lékařům známa již déle než dvě století. Současná doporučení preferují v iniciální i následné léčbě užití nízkomolekulárního heparinu (LMWH), a to i u pacientů s aktivním maligním onemocněním v kombinaci s TEN. Výsledky nedávno provedených studií, týkajících se vlivu podávaného antikoagulancia na četnost a míru komplikací, jasně hovoří ve prospěch LMWH oproti dříve podávanému warfarinu. Přelomovým důkazem byla v tomto ohledu studie CLOT, která prokázala signifikantně nižší výskyt recidiv tromboembolie po použití dalteparinu oproti warfarinu.
září 4, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
S tromboembolickou nemocí (TEN) jakožto komplikací léčby onkologických pacientů se lze setkat přibližně v jedné pětině případů, přičemž u 10 % z nich se tento fenomén vyskytne během iniciálních 6 měsíců terapie. Alarmujícím zjištěním zůstává fakt, že u více než poloviny onkologicky léčených pacientů jsou při autopsii nalezeny více či méně pokročilé známky žilního tromboembolismu, což pouze potvrzuje nezbytnost optimálně prováděného screeningu, vhodné medikace a důsledné léčby recidiv TEN. Přibližně u poloviny případů idiopatické žilní trombózy je možno vhodně indikovaným extenzivním vyšetřením signifikantně zlepšit jejich celkovou prognózu.
srpen 21, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
Během letošního XXVII. výročního sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS) v Brně si mohli přítomní specialisté vyslechnout i sdělení doc. MUDr. Radovana Malého, Ph.D., z I. interní kardioangiologické kliniky FN a LF UK v Hradci Králové, který se zaměřil na analýzu toho, zda se v reálné praxi léčí žilní tromboembolismus dle principů medicíny založené na důkazech (EBM – evidence-based medicine). Jak je na tom Vaše pracoviště? A jak je to s ekonomickými aspekty této léčby?
srpen 21, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
Fibrilace síní a akutní koronární syndrom či stav po perkutánní koronární intervenci – sejdou-li se u nemocného obě tyto diagnózy, jde o indikaci k podání duální protidestičkové léčby v kombinaci s antikoagulancii. Tato trojitá terapie s sebou bohužel nese poměrně značné riziko krvácení. Existují nějaké jiné, bezpečnější způsoby léčby? A je warfarin stále tím nejvhodnějším antikoagulanciem, nebo ho „zastíní“ nové léky?
srpen 6, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
V průběhu XXVII. výročního sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS) vystoupil také náměstek VZP ČR pro zdravotní péči, aby přítomné seznámil s aktuálními údaji o finančních prostředcích vynakládaných na léčbu oběhových chorob a léčiva používaná v této oblasti medicíny.
srpen 6, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
O sekundární i primární prevenci kardiovaskulárních komplikací u diabetiků a o slibných nových léčivech a objevech promluvil na „domácí půdě“ v Brně prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC, z Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno. Co si myslí o blízké budoucnosti? Je světlá?
červenec 30, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
Na XXVII. výročním kongresu České kardiologické společnosti (ČKS) si přítomní vyslechli mimo jiné i zajímavé sdělení, které přednesl MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO, z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze. Zamyslel se nad sekundární prevencí cévní mozkové příhody (CMP) u osob s fibrilací síní (FS) a nad tím, zda je opravdu nutné u pacientů po FS pátrat. Prezentoval mimo jiné i data z českých odborných zdrojů o preskripci antikoagulancií. Zlepšuje se již situace v indikování moderních antikoagulancií? Nebo se snad ještě lékaři v ČR něčeho obávají? A víte, jak velké riziko kognitivního deficitu/demence hrozí pacientům s FS?
červenec 30, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
Na letošním brněnském kongresu komentoval diskutovanou problematiku emergentních hypertenzních stavů MUDr. Tomáš Janota, CSc., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
červenec 24, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
Které z prezentovaných novinek zaujaly prof. MUDr. Věru Špinarovou, Ph.D., FESC, z I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA v Brně? Vyslechněte si, co nám v kuloárech brněnského kongresu ČKS řekla na kameru.
červenec 24, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
Jsou kardiologové progresivnější než jejich kolegové v jiných medicínských oborech? Během XXVII. výročního kongresu České kardiologické společnosti vystoupil se sdělením o problematice periprocedurální antikoagulace a jejího případného vysazování či přemosťování prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., FESC, z Kliniky kardiologie IKEM v Praze. Uvedl mimo jiné i odkazy na evidence-based data k této problematice a zastavil se u několika typů nejčastěji prováděných intervenčních zákroků. A samozřejmě též u doporučení pro tuto léčbu.
červen 27, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
Co si o starších i nejnovějších výzkumech ovlivňování hladin HDL-cholesterolu myslí prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., z II. interní kliniky LF UK a FN Plzeň? Poslechněte si její názory z letošního brněnského kongresu ČKS sami.
červen 27, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
MUDr. Jiří Plášek, Ph.D., FESC, během interaktivního sympozia na XXVII. sjezdu České kardiologické společnosti položil přítomným odborníkům od moderátorského pultíku i tuto záludnou otázku. A hned si též odpověděl a doprovodil svůj výklad informacemi z literatury a odborných doporučení, popisem různých aspektů těchto patologií i radami týkajícími se správné antikoagulace.
červen 20, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
Na letošním XXVII. výročním kongresu České kardiologické společnosti (ČKS) vystoupil i tradiční a milý host ze Slovenska, prof. MUDr. Robert Hatala, PhD., FESC, FACC, z Kliniky kardiologie a angiologie při Národním ústavu srdečních a cévních chorob a LF SZU v Bratislavě. Zamyslel se nad současnými možnostmi smysluplné detekce fibrilace síní. Máte již na zápěstí hodinky Apple Watch? A Vaši pacienti?
červen 20, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
MUDr. Jiří Plášek, Ph.D., FESC, pokládá během interaktivního sympozia o moderní antikoagulaci i poměrně sugestivní otázku: „Je antikoagulace kontraindikována u fragilních, starších pacientů?“
A MUDr. Miroslav Škorňa z Neurologické kliniky LF MU a Fakultní nemocnice Brno poté komentuje názor odborníků přítomných v brněnském kongresovém sále Praha, z nichž 98 % je v interaktivním hlasování přesvědčeno, že nikoliv.
červen 12, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
O své dojmy z letošního XXVII. kongresu ČKS 2019 se s námi podělil prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z II. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
červen 12, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
Přes 78 % hlasujících účastníků interaktivního sympozia na XXVII. sjezdu České kardiologické společnosti bylo v květnu 2019 toho názoru, že 30denní monitorací EKG je možné spolehlivě zachytit fibrilaci síní (FS) alespoň u 15 % pacientů. Co byste odpověděli Vy na tuto otázku moderátora MUDr. Jiřího Pláška, Ph.D., FESC?
červen 3, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
„Co si myslíte o CMP tohoto pacienta?“ zeptal se přísně moderátor od pultíku a ukázal kazuistiku.
Během interaktivního sympozia o antikoagulaci nenechal MUDr. Jiří Plášek, Ph.D., FESC, z LF OU, FN Ostrava a Kardiocentra IKEM, který odbornou diskusi vedl, auditorium chvíli v klidu a neustále zjišťoval, jak dobře čeští kardiologové znají doporučení pro antikoagulační léčbu a zásady moderní antikoagulace.
květen 28, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
V průběhu nedávného kongresu Americké kardiologické asociace (ACC) vyzpovídal Peter Block, MD, FACC, hned po prezentaci výsledků studie AUGUSTUS prof. Renata Lopese, MD, PhD, z Duke Clinical Research Institute v americkém Durhamu, jakožto hlavního zkoušejícího tohoto klinického hodnocení s přímým antikoagulanciem (DOAC) apixabanem a antagonistou vitaminu K (VKA) warfarinem, podávaných při současné antiagregační farmakoterapii. S potěšením Vám přinášíme reprezentativní shrnutí jejich zajímavého rozhovoru.
květen 28, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
Na kongresu ACC.19 byla v letošním březnu prezentována i studie IRAD, dle které u pacientů s akutní disekcí aorty typu A i typu B v minulém období došlo ke snížení nemocniční mortality a prodloužení pětiletého přežívání.
květen 20, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
Během 68. kongresu Americké kardiologické asociace (ACC) v New Orleans prezentoval v polovině letošního března dychtivě očekávané prvotní výsledky studie AUGUSTUS její hlavní investigátor, prof. Renato Delascio Lopes, MD, PhD, z Paulista Medical School při Federální univerzitě v brazilském São Paulu a Duke Clinical Research Institute v Durhamu (USA), a to i jménem ostatních spoluautorů. Jak obstálo přímé antikoagulancium DOAC (apixaban) oproti warfarinu při současné antiagregační farmakoterapii P2Y12 inhibitorem s/bez kyseliny acetylsalicylové? Rýsují se při takto kombinované léčbě nějaké zásadní přísliby pro bezpečnost (a účinnost) léčby?
květen 20, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
Studie COACT si kladla za cíl prokázat, zda u pacientů s manifestní srdeční zástavou, vzniklou mimo zdravotnické zařízení sekundárně při defibrilovatelném srdečním rytmu a bez průkazu elevací úseku ST na EKG po obnovení spontánní cirkulace (ROSC), vykazuje okamžitě provedená angiografie se záměrem k revaskularizaci superioritu vůči později realizované angiografické léčbě. Jejím cílem bylo srovnat bezpečnost a účinnost indikované emergentní koronární angiografie pomocí perkutánní koronární intervence (PCI) s odloženou angiografií u osob s manifestní srdeční zástavou zaznamenanou mimo zdravotnické zařízení. Ovlivní nějak její závěry guidelines pro léčbu těchto nemocných?
duben 23, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
Doc. MUDr. Debora Karetová, CSc., předsedkyně České angiologické společnosti ČLS JEP (ČAS), komentuje exkluzivně pro Kongresonline.cz to nejzajímavější z nedávných 44. angiologických dnů s mezinárodní účastí. Zajímá Vás, jaké novinky přicházejí a co všechno musí česká angiologie aktuálně řešit? Čtěte dále!
duben 23, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
Jedno z témat panelové diskuse se zástupci plátců péče okomentoval MUDr. Jiří Matuška z hodonínské Cévní ambulance MATMED, s. r. o.: „Během setkání se dvěma zástupkyněmi zdravotních pojišťoven padl v diskusi také dotaz na proplácení terapie přímými antikoagulancii (DOACs), které je v současnosti limitováno na 3, 6 a 12 měsíců, přičemž někteří nemocní vyžadují i dlouhodobější léčbu.“
duben 23, 2019 5:30
Published by Jakub Inger
Laureát Reinišovy ceny MUDr. Róbert Novotný z Kliniky transplantační chirurgie IKEM v Praze ve videorozhovoru o zajímavé práci svého autorského kolektivu mimo jiné sdělil: „Ocenění pro autory do 35 let jsme obdrželi za publikaci kazuistiky spontánní izolované disekce a. iliaca communis u 38letého pacienta. Jde o velice vzácnou diagnózu, která byla doposud publikována jen asi dvanáctkrát na světě.“
duben 14, 2019 5:45
Published by Jakub Inger
Gastroenterolog a internista MUDr. Jan Šťovíček, Ph.D., z II. interní kliniky 2. LF UK a FN v pražském Motole na prvním odborném setkání MasterClass hovořil o záludnostech antikoagulační léčby ve smyslu hrozícího krvácení do zažívacího traktu. Představil také soubor opatření, jimiž je možné preventivně toto riziko snížit. A také informoval kolegy o tom, co je třeba podniknout, pokud se krvácivé komplikace opravdu objeví. Jak tedy na to?
duben 10, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
MUDr. Tomáš Hauer, působící v Cévním centru České Budějovice, komentoval sdělení, které se na letošních Angiologických dnech zabývalo úskalími podávání antikoagulancií ve specifických terapeutických situacích.
duben 10, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
Lékaři při antikoagulaci nesmějí podcenit ani specifické situace – především při léčbě nemocných se zvýšeným rizikem krvácení, fragilních pacientů (starších osob, jedinců s renální insuficiencí či pozitivní anamnézou krvácení nebo preklimakterických žen). Specifická je i léčba u postižení většího rozsahu (například ilikofemorální trombózy či plicní embolie po trombolýze) nebo u onkologických pacientů, trombofilních stavů nebo při poruchách hemokoagulace. A také v případě defektů v atypických lokalizacích, při recidivách krvácení či u pacientů s četnými komorbiditami a komedikací. Při podávání přímých antikoagulancií (DOACs) není radno podcenit ani menší krvácení – bývají častou příčinou přerušení léčby ze strany pacienta (Steffel J et al., Eur Heart J 2018).
duben 10, 2019 5:30
Published by Jakub Inger
MUDr. Jiří Matuška z Cévní ambulance MATMED v Hodoníně pro nás a pro Vás na kameru komentoval i další z témat, o němž se diskutovalo během panelové diskuse se zástupci plátců péče (Všeobecné zdravotní pojišťovny a oborových zdravotních pojišťoven), která proběhla v rámci letošních 44. angiologických dní s mezinárodní účastí v Praze.
duben 10, 2019 5:20
Published by Jakub Inger
Tradičně hojně navštívená byla panelová diskuse se zástupci oborových zdravotních pojišťoven a VZP, letos věnovaná i tématu „Pokrytí terénu angiologickou péčí“. Padl však během ní také dotaz na proplácení terapie přímými antikoagulancii (DOACs), které je v současnosti limitováno na 3, 6 a 12 měsíců, přičemž někteří nemocní vyžadují i dlouhodobější léčbu. Byť sumy vynakládané pojišťovnami na tato moderní léčiva neustále rostou, objem dostupných finančních prostředků je omezený a pojišťovny také vyčkávají na další vývoj cen těchto ne právě levných léčiv. Zástupci České angiologické společnosti ČLS JEP též žádali přítomné reprezentantky plátců péče, aby došlo k prohloubení spolupráce a racionalizace úhrad i léčby tak, aby tomu malému procentu pacientů, kteří potřebují takovou dlouhodobější terapii, mohla být bez větších komplikací podávána a hrazena. Další probíraná témata nám na kameru komentoval MUDr. Jiří Matuška – videokomentář ZDE.
duben 2, 2019 5:45
Published by Jakub Inger
Dle dat Ústavu zdravotních informací a statistiky (ÚZIS, 2016) je v České republice ročně hospitalizováno cca 8 500 pacientů s plicní embolií (PE), jejichž průměrná ošetřovací doba činí 8,3 dne a střední věk 67,3 roku. Daly by se nějak snížit náklady na léčbu? Je možné léčit alespoň část z těchto nemocných ambulantně? Dle guidelines se to nabízí u těch nízkorizikových. Jaké úspory by to znamenalo pro zdravotnictví, a především zdravotní pojišťovny, o tom hovořil doc. MUDr. Radovan Malý, Ph.D., z I. interní kardioangiologické kliniky LF UK a FN v Hradci Králové. Kolik je možno ušetřit?
březen 27, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
Ve svém sdělení v rámci 44. angiologických dní se doc. MUDr. Debora Karetová, Ph.D., věnovala i využití přímých antikoagulancií (DOACs) v léčbě tromboembolické nemoci (TEN): „Ve studii AMPLIFY s apixabanem trpělo žilní trombózou téměř 6 400 pacientů a též u těch s ilikofemorálními tromby byla efektivita i bezpečnost uspokojivá. Účinek DOACs nastupuje jako u enoxaparinu/warfarinu záhy a také benefit vyšší bezpečnosti se u těchto léčiv projevil brzy. Máme již vyzkoušeno i na našich případech, a to i u rizikových pacientů, že přechod na tuto orální antikoagulaci je u pacientů s TEN možný.“ Apixaban ve studii AMPLIFY prokázal vůči standardní terapii (LMWH/VKA) srovnatelnou redukci rekurence TEN a významně nižší výskyt závažného, ale i komposita závažného a klinicky relevantního nezávažného krvácení (Agnelli G et al., N Engl J Med 2013).
březen 27, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
Doc. MUDr. Jan Piťha, CSc., z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM a Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha, na 44. angiologických dnech s mezinárodní účastí v Praze vystoupil během prvního dne kongresu s anglicky předneseným sdělením „Diagnostický algoritmus hluboké žilní trombózy: co je nového?“
březen 27, 2019 5:30
Published by Jakub Inger
Přerovského cenu letos za autorský kolektiv II. interní kliniky LF UK a FN Plzeň převzala doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D., s níž jsme přinesli i krátký videorozhovor o její vědecké práci, natočený přímo v salónku Berlin dejvického hotelu Diplomat po převzetí ocenění. Může tedy ultrazvukové vyšetření pomoci lékařům v praxi při diagnostice hluboké žilní trombózy? Spoluautorka komentuje: „V naší studii přítomnost symptomů hluboké žilní trombózy pro její průkaz úplně spolehlivým vodítkem nebyla, nicméně ultrazvuk může přinejmenším pomoci při stanovení predikce trombotického rizika u pacienta i jeho prognózy.“ Více ZDE.
březen 24, 2019 4:45
Published by Jakub Inger
Přímá perorální antikoagulancia (DOACs) jsou schválena v sekundární prevenci cévní mozkové příhody (CMP) u pacientů s fibrilací síní (FS) a evropskými guidelines z roku 2016 jsou po splnění příslušných kritérií doporučena jako léčba první volby. Nad tím, jak postupovat při jejich použití u polymorbidních pacientů, se zamýšlí prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM, z Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Na co by měl dbát internista a na co kardiolog? A jsou pro tyto pacienty k dispozici data z klinických studií? Příznivá?
březen 17, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
Doc. MUDr. Debora Karetová, Ph.D., přednáší na téma Specifické situace v terapii hluboké žilní trombózy. V této souvislosti zdůraznila především následující: „Specifickými situacemi v antikoagulační léčbě u trombóz míníme především léčbu patologií většího rozsahu, například plicní embolie či ilikofemorálních trombóz nebo defektů s atypickou lokalizací, dále také podávání antikoagulancií fragilním pacientským subpopulacím, onkologickým pacientům, nemocným s mnoha komorbiditami a komedikací, jakož i zvládání recidiv a interakcí. Ve všech těchto případech je možné v indikovaných případech s výhodou využít potenciál přímých antikoagulancií (DOACs).“ K tomuto tématu se během našeho zpravodajství ze 44. angiologických dní 2019 ještě vrátíme.
březen 17, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
U diabetiků je vznik infekce, ulcerace nebo destrukce tkání nohou asociován s diabetickou neuropatií a různým stupněm ischemické choroby dolních končetin. Riziko amputace je vysoké – v ČR má diabetickou nohu 24,1 % pacientů a z nich k amputaci dochází u 38,7 %. V sále Praha přednáší MUDr. Timotej Adamuščin z Vítkovické nemocnice – Agel, a. s., v Ostravě. Podle něj by měl být angiolog rozhodně součástí multidisciplinárního týmu, který se podílí na terapii syndromu diabetické nohy. Jeho úloha spočívá v efektivní diagnostice ischemického postižení (triplexním ultrazvukem) s následným doporučením a načasováním revaskularizace.
„Úspěšná revaskularizace zkracuje dobu hojení defektu, snižuje riziko amputací a celkově pozitivně ovlivňuje prognózu pacientů s chronickou ischemií ohrožující končetinu (CTLI)“, říká T. Adamuščin v závěru a prezentuje působivou kazuistiku ze svého ostravského pracoviště, popisující úspěšný endovaskulární výkon u komplikovaného pacienta po nekrektomii.
březen 17, 2019 5:30
Published by Jakub Inger
Během slavnostního zahájení letošních 44. angiologických dnů s mezinárodní účastí, konaných v pražském hotelu Vienna House Diplomat, převzala Přerovského cenu i za kolegy doc. MUDr. Jitku Seidlerovou, Ph.D., a MUDr. Zdeňka Chudáčka, Ph.D., doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D., z II. interní kliniky LF UK a FN Plzeň. Oceněnou vědeckou práci se žilní problematikou pro nás komentovala.
březen 14, 2019 5:45
Published by Jakub Inger
Přímá perorální antikoagulancia (DOACs) jsou schválena v sekundární prevenci cévní mozkové příhody (CMP) u pacientů s fibrilací síní (FS). Následující text je zaměřen na některé klinické situace a léčebné metody, které se použití DOACs v této indikaci týkají. Komentuje MUDr. Terézia Švarcová, která působí v interní ambulanci I. interní kardioangiologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.
březen 6, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
V současnosti se v ČR pohybuje okolo 85 000 pacientů po infarktu myokardu, se zlepšujícím se přežíváním akutních koronárních syndromů jich však dramaticky přibývá – odhadem každý rok o 14 000 navíc. S touto skutečností nabývá stále více na významu nutnost zamyslet se nad tím, kdo je primárně zodpovědný za osud těchto pacientů v rámci dispenzární péče, a také nad tím, jak zvýšit efektivitu celého preventivního procesu, především na úrovni spolupráce ambulantních specialistů s dalšími složkami zdravotnického systému.
březen 6, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
Ač je gravidita jevem zcela fyziologickým, znamená pro organismus ženy značnou zátěž a přináší s sebou řadu změn. Tento stav je doprovázen zvýšenou prokoagulační tendencí, způsobenou nárůstem hladiny srážecích faktorů v krvi budoucí rodičky. Organismus se tak sice do určité míry chrání před rizikem velkých krevních ztrát během následujícího porodu, zároveň však dochází k přibližně pětinásobnému zvýšení rizika rozvoje hluboké žilní trombózy. Pouze důsledná prevence a včasná léčba, jak v době gravidity, tak v čase puerperia, mohou zabránit případným komplikacím a snížit počet žen, které v jejich důsledku umírají.
březen 1, 2019 5:45
Published by Jakub Inger
Pojďme se společně podívat na některé speciální klinické stavy spojené s žilním tromboembolismem (VTE), vysvětleme si všechny kontroverze, které je leckdy mohou provázet, a nastiňme si jejich správné antikoagulační řešení.
únor 26, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
Na letošním 3. sjezdu České asociace ambulantních kardiologů v olomouckém hotelu Clarion vystoupil s poutavým sdělením o moderních trendech v detekci srdečních arytmií prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA. Zaměřil se především na subklinické formy fibrilace síní a na způsoby jejich odhalování, ale i na moderní, efektivní a bezpečnou léčbu a také prevenci v ambulantních podmínkách. Je-li vedena racionálně, zvyšuje totiž adherenci pacientů a zlepšuje výsledky terapie. A zde mohou být nápomocné i moderní technologické prostředky. Ve správných rukou, samozřejmě!
únor 26, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
Synkopa není až tak zřídkavá – alespoň jednou za život ji zažije 40 % lidí a 50 % hospitalizovaných pacientů je z nemocnice propuštěno, aniž by byla zjištěna příčina tohoto stavu (i když tito nemocní v průměru navštíví 3 specialisty a absolvují až 15 různých testů). Správná diagnostika i léčba je tedy stále palčivým problémem medicíny. Co říkají nejnovější doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) z roku 2018?
únor 14, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
Adrenalin (epinefrin) se u srdečního selhání používá již od minulého století. V 60. letech ho doporučil Peter Safar, původně ve vysokých dávkách (10 mg i.v. nebo 0,5 mg intrakardiálně), a dlouhá desetiletí se tento hormon v akutní medicíně s důvěrou využíval a byl zakotven i v příslušných guidelines. V letech 2010 a 2015 byl však výzkumem skupiny ILCOR do jisté míry přehodnocen odborný názor s tím, že oproti lepšímu krátkodobému přežití pacienta a zlepšení ROSC (návrat spontánního krevního oběhu před příjezdem pacienta do nemocnice) neexistují pozitivní zprávy, co se týče lepšího dlouhodobého přežití a pozitivního dopadu na neurologický výsledek léčby.
únor 14, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
Je známo, že podání beta-blokátorů, inhibitorů ACE nebo diuretik může u kardiogenního šoku situaci zhoršit. Co tedy použít? Inotropika? Vazopresory? A jak dlouho je podávat? A je možné je nějak vhodně kombinovat? V Evropě se tak děje až v 50 % případů! Jak léčíte Vy? A co říkají výsledky klinických studií a mezinárodní doporučení?
únor 5, 2019 5:50
Published by Jakub Inger
Mortalita na kardiogenní šok je stále vysoká (cca 50 %) a co je neméně významné – až 80 % pacientů jím stižených vykazuje vícečetné koronární postižení. Nemocní ve velké míře umírají právě proto, že přítomná ischemie snižuje funkci myokardu, která snižuje srdeční výdej, což vede i k omezení perfuze koronárních tepen a k úmrtí. Jak ven z tohoto začarovaného kruhu? O nalezení cesty se pokusila i studie CULPRIT-SHOCK (Thiele H et al., N Engl J Med, 2017, 377, 2419–2432).
únor 5, 2019 5:40
Published by Jakub Inger
Patofyziologie akutních aortálních syndromů (AAS) je poměrně složitá, a byť jsou mnohé rizikové faktory známé, u některých z nich není doposud zcela objasněno, jak vznikají. Nejčastěji se z AAS dozajista hovoří o disekci aorty, avšak ani další z nich (penetrující vřed a intramurální hematom) není radno podceňovat, byť poznatků o nich je nepoměrně méně a i jejich výskyt je řidší. Pojďme se dozvědět něco více!