Proč se nové technologie v ambulancích zatím tolik nepoužívají?

 

Nové senzory pro kontinuální (CGM) či okamžité (FGM) monitorování glukózy nabízejí mnohem komplexnější pohled na vývoj změn glykemie během celého dne a tím umožňují lepší přizpůsobení léčby potřebám konkrétních pacientů. Často přitom odhalují dosud nepoznané epizody hyperglykemie či hypoglykemie. Z toho důvodu jsou také CGM a FGM podle odborných doporučení preferovanou volbou selfmonitoringu u pacientů s diabetem 1. typu. Je tomu tak i ve skutečnosti, nebo existují důvody, které brání většímu rozšíření těchto nových technologií v klinické praxi? Účastníků kongresu Technologie v diabetologii 2019 jsme se proto zeptali: Co brání většímu používání nových technologií v ambulantní diabetologické praxi?

Podle prof. MUDr. Zdeňka Rušavého, Ph.D., z I. interní kliniky LF UK a FN Plzeň širokému použití nových technologií v ambulantní praxi vůbec nic nebrání a situace se ještě zlepší s příchodem nových úhradových podmínek koncem roku. „Budeme jedna z mála zemí na světě, která bude mít všechny technologie pro pacienta zcela hrazené, čímž se přiblížíme například USA, kde je úhrada z pojištění zavedena již delší dobu,“ říká prof. Rušavý s tím, že nejnovější senzory pro kontinuální i intermitentní monitoraci glykemie jsou prakticky stejně přesné jako moderní glukometry, a pro diabetiky, kteří nemají dostatečnou sekreci endogenního inzulinu, představují velký přínos. „Všichni bychom si měli uvědomit, že používání kontinuální monitorace glukózy mění diabetikům léčeným intenzifikovanými inzulinovými režimy jejich životy, a proto bychom jim senzory pro monitoraci měli aktivně nabízet,“ dodává k tomu prof. MUDr. Martin Prázný, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

A jaký názor mají sami ambulantní diabetologové? Překážkou většího používání senzorových technologií pro ambulantní diabetology jsou podle MUDr. Jitky Hasalové Zapletalové z Holešova hlavně úhradové limitace zdravotních pojišťoven. Při větší preskripci senzorů FGM či CGM, byť by byly u daných pacientů indikovány, hrozí lékaři sankce za překročení limitů preskripce. „Pro ilustraci, v mé ambulanci pojišťovna garantuje úhradu pouze 25 senzorů CGM za rok, přitom mám v péči mimo jiné 10 diabetiků léčených inzulinovou pumpou, kteří by měli mít CGM alespoň 4× ročně,“ popisuje MUDr. Hasalová Zapletalová problém s úhradou. Nedostatek financí vidí jako jednu z hlavních překážek také MUDr. Jana Psottová z Prahy. Menší penetraci nových technologií přičítá rovněž nevůli či nedostatku času některých lékařů se této problematice více věnovat. „Věřím, že tyto technologie se však postupně v praxi budou uplatňovat stále více. Pomoci by tomu mohlo více financí, a to jednak v podobě lepšího ohodnocení práce lékaře související s aktivním používáním těchto metod, a pak také snížení doplatků pro samotné pacienty,“ myslí si MUDr. Psottová.

Negativní roli bude nejspíš sehrávat i rezervovaný přístup části diabetologické obce k novým přístrojovým technologiím obecně. V této souvislosti upozorňuje prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., z Diabetologického centra IKEM v Praze také na to, že ne všem pacientům jsou nové technologie blízké a ne všichni, u nichž by byly indikovány, jsou jejich používání nakloněni. Nezanedbatelný bude podle něj i relativní nedostatek času na pečlivou edukaci pacienta v náročném provozu běžné diabetologické ambulance, která má v péči velký počet pacientů, avšak nedisponuje takovým zázemím jako větší nemocniční diabetologická centra.

Celou anketu a odpovědi oslovených lékařů si můžete pustit v následujícím videu.

 

Souhlasíte s uvedenými argumenty, nebo máte jiný názor? Pokud se s námi o něj chcete podělit, pošlete nám jej na: tomas.novotny@chinteractive.cz