Postery o nových výzkumech

Diskuse odborníků, digitální prezentace i posterové sekce probíhaly na letošním kongresu EAU do pozdních večerních hodin a v rámci nich byla prezentována i práce řeckého autorského kolektivu Petridou M, Tsapara V, Moysidis K, Apostolidis A z Lékařské fakulty a 2. urologického oddělení Aristotelovy univerzity a Papageorgiouovy všeobecné nemocnice v Soluni, zabývající se srovnáním vlivu realizovaných císařských řezů na výskyt inkontinence moči a také rozvoj symptomů dolních močových cest (LUTS) oproti vaginálním porodům u premenopauzálních, dříve rodících žen (European Urology Supplements 2019;18(1):e883; DOI: 10.1016/S1569-9056(19)30645-1).

Inkontinence (nedobrovolný či nežádoucí únik moči) a LUTS jsou u těhotných žen často se vyskytující poruchy, které někdy přetrvávají i po porodu dítěte a právě typ porodu pravděpodobně jejich výskyt ovlivňuje (Groutz A et al., Neurourol Urodyn 2004). Názor, že by snad porod císařským řezem měl mít v tomto ohledu protektivnější vliv než porod vaginální, však zůstává doposud kontroverzním (McKinnie V et al., Am J Obstet Gynecol 2005). Ačkoliv většina realizovaných výzkumných prací ukazuje, že provedení císařského řezu pro ochranu ženy před inkontinencí moči (UI) určité krátkodobé výhody má, s postupem času tyto benefity mizí. V prezentovaném řeckém prospektivním dotazníkovém šetření byla sledována prevalence a závažnost UI a/nebo LUTS u premenopauzálních, již dříve rodících žen a zkoumána i jejich spojitost s typem porodu.

Data byla anonymně získávána pomocí tištěných i elektronických dotazníků od kohorty náhodně zvolených žen ve věku 20–45 let. Prevalence UI se u žen ve vyšším věku a s nástupem přechodu zvyšuje, do studie byly proto zařazovány jen premenopauzální pacientky. Dotazník se skládal ze tří standardizovaných částí:

  1. Úvod (demografické údaje, zdravotní a porodnická anamnéza)
  2. Skórování IPSS (International Prostate Symptom Score)
  3. Zkrácený formulář UDI-6 (Urogenital Distress Inventory).

Formuláře IPSS a UDI-6 byly oficiálně validovány a přeloženy do příslušného jazyka. Nebyly zařazeny ženy vykazující následující kritéria: absolvované oba typy porodů, provedení císařského řezu z důvodu zástavy spontánního porodu, poruchy močového traktu, akutní infekce v močovém ústrojí, neurologické poruchy, malignity v anamnéze, podávání diuretik, aktuální/žádné těhotenství.

Dotazníky vyplnilo celkem 2 207 žen (2 030 v online verzi a 177 v tištěné podobě). Po vyhodnocení zařazovacích a vyřazovacích kritérií bylo pro zařazení do průzkumu vhodných 1 146 žen. Z nich 845 (73,7 %) rodilo vaginální cestou a 301 (26,3 %) podstoupilo císařský řez. V rámci tohoto šetření byla vyhodnocena data rodiček, které rodily výhradně vaginálně či císařským řezem, a zjistilo se, že s vyšší prevalencí i závažností obou typů UI je spojen především vaginálně vedený porod. U žen po vaginálním porodu byl zaznamenán častější výskyt UI (p = 0,001) a také vyšší skóre UDI-6 (střední hodnota 23,8; p < 0,001) oproti císařskému řezu (střední hodnota 18,6).

Se stresovým typem UI vykázaly u vaginálních porodů signifikantní souvislost následující parametry: věk > 35 let (OR = 1,49; p = 0,002), > 1 předchozí porod (OR = 1,39, p = 0,007), BMI ≥ 30 (OR = 1,90; p = 0,001), chirurgický zákrok v oblasti pánve (OR = 0,57; p = 0,046) a střední až závažnější IPSS (OR = 2,17; p < 0,001). Urgentní inkontinence byla častější po vaginálním porodu u žen s vyšším BMI (BMI ≥ 30 kg/m2; OR = 2,63; p < 0,001) a se středním až závažnějším IPSS (OR = 3,32; p < 0,001).

Co se týká jiných příznaků typu LUTS, u nich korelace s metodou realizovaného porodu v tomto výzkumu prokázána nebyla.

(red)