Po 4 letech ČENDA odhaluje detailní situaci v léčbě DM1 v ČR

Registr ČENDA, který shromažďuje longitudinální data o léčbě diabetu 1. typu (DM1) u dětí v ČR mj. poprvé umožnil posoudit výskyt hlavních skupin diabetu u dětí a adolescentů (93,5 % DM1; 1,3 % DM2; 5,2 % jiné typy diabetu), ale i úroveň péče či způsob léčby (75 % s intenzifikovaným režimem, 25 % léčených inzulinovými pumpami). Vedle toho hodnotí výskyt akutních komplikací a umožňuje anonymizované srovnání výsledků mezi jednotlivými centry. Databáze registru ČENDA shromáždila v období mezi lety 2013–2016 téměř 16000 záznamů, přičemž od každého pacienta se sbírá 14 různých klíčových parametrů. Z analýzy těchto dat vyplývají následující závěry.

 

Proporce skvěle kompenzovaných pacientů s DM1 roste v čase

Diabetická ketoacidóza byla při manifestaci přítomná u necelé čtvrtiny pacientů (23 %), z toho těžkou ketoacidózu mělo 6,5 % a středně těžkou 6,2 % dětí, což jsou lepší výsledky než u většiny podobných zahraničních databází, kde se prevalence ketoacidózy při manifestaci pohybuje kolem 30–50 %. Na druhou stranu výskyt ketoacidózy v čase neklesá a zůstává na podobné úrovni. Velmi dobrou vizitkou registru ČENDA také je, že u každého pacienta jsou ročně zadány v průměru 3,4 hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA1c) a že úroveň kompenzace sledovaných pacientů se během posledních 4 let velmi zlepšila. Medián HbA1c dosahoval v prvním roce po spuštění registru 66,3 mmol/mol, zatímco v roce 2016 už jen 62,3 mmol/mol. Pozitivní je, že v průběhu času narůstá frekvence skvěle kompenzovaných diabetiků a klesá naopak zastoupení pacientů s vysokými hodnotami HbA1c. Tento trend ke zlepšování se objevuje jak ve velkých centrech, tak v menších ambulancích, které pečují o méně než 40 diabetiků.

 

Pro prognózu je klíčová péče v prvních měsících po diagnóze

Proporce skvěle kompenzovaných nemocných se v čase zvyšuje i při analýze nově diagnostikovaných pacientů (trvání diabetu <1 rok), hodnot 58 mmol/mol a nižších dosahovalo cca 75 % diabetiků. Na druhou stranu mezi jednotlivými centry přetrvávají velké rozdíly v mediánu HbA1c. Zatímco při manifestaci DM1 se hodnoty HbA1c jednotlivých pacientů napříč centry moc nelišily, rozdíly se začaly objevovat již v 7. měsíci po diagnóze a přetrvávaly i v dalším období. Proto by zvýšená pozornost měla být věnovaná zvláště péči v prvních měsících po manifestaci diabetu, protože v tuto dobu se většinou nastavuje úroveň kompenzace, kterou si diabetik později zachovává. Pokud se tedy podaří dosáhnout HbA1c kolem 50 mmol/mol již v úvodu léčby, je velký předpoklad, že by pacient v tomto trendu mohl pokračovat.

 

Větší šanci na dobrou kompenzaci DM1 má chlapec s CSII z velkého centra

Zlepšení HbA1c není dáno vyššími dávkami inzulinu, jehož průměrné dávkování (0,81 U/kg/den) se příliš nemění. Také proporce dětí léčených inzulinovou pumpou (CSII) je stabilní (cca 25 %), mění se však struktura pacientů s touto terapií. Významně se zvýšil počet diabetiků s CSII ve věku do 5 let a k nárůstu došlo i ve věkové skupině 5–10 let. Léčba CSII se navíc stále více přesouvá do větších center a indikování jsou převážně diabetici s HbA1c kolem 60–70 mmol/mol. U dětí se špatnou kompenzací (>90 mmol/mol) se CSII nasazují minimálně, protože tyto hodnoty ukazují na horší adherenci nemocného, která je ovšem u tohoto způsobu léčby klíčová.

Z podrobnější analýzy dat registru ČENDA rovněž vyplynulo, že mezi nezávislé prediktory nižšího HbA1c patří velikost diabetologického centra (větší centrum lepší kompenzace), typ terapie (nejlepší kompenzace je u diabetiků léčených CSII) a mužské pohlaví.

 

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na 53. Diabetologických dnech v Luhačovicích přednesl:
Doc. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D.,
Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha