Očkování brání exacerbacím, podobně jako chronická medikace

V České republice trpí astmatem podle kvalifikovaného odhadu kolem 5–8 % populace, což představuje až 800 000 astmatiků. Z dat ze starších epidemiologických studií lze usuzovat, že kromě toho až 7 % dospělé české populace má CHOPN. V čase se průběh tohoto onemocnění zhoršuje a vývoj je navíc urychlován v důsledku akutních exacerbací. Ty mohou vznikat, kromě neinfekčních podnětů (kouření, znečištěné ovzduší, dekompenzace dalších komorbidit atd.), i na základě virových či bakteriálních infekcí. Snaha o minimalizaci počtu exacerbací by tedy měla zahrnovat i prevenci těchto infekcí pomocí vakcinace. Která očkování doporučuje prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., vědecký sekretář České vakcinologické společnosti ČLS JEP, pacientům s chronickými respiračními nemocemi?

Ať hovoříme o astmatu či CHOPN, je třeba vnímat fakt, že základní nemoc a akutní infekce či exacerbace se navzájem ovlivňují. Pokud dojde ke vzniku respirační infekce na terénu postiženém chronickým základním respiračním onemocněním u predisponovaného jedince, lze očekávat, že vlastní infekt bude probíhat jinak než u zdravého člověka. V tomto případě hrozí vyšší riziko závažnějšího průběhu, rozvoje komplikací, hospitalizací a eventuálně i úmrtí z důvodu infekčního onemocnění. Současně hrozí, že infekce může vést k dekompenzaci chronického respiračního onemocnění, rozvoji komplikací, nutnosti změny léčby či hospitalizace a eventuálně také úmrtí z důvodu exacerbace.

Dodejme, že u dospělých pacientů s CHOPN a asthma bronchiale je až 7× vyšší riziko rozvoje invazivní pneumokokové infekce v porovnání se zdravou populací. Toto riziko narůstá s věkem a dramaticky se zvyšuje, pokud jsou přítomné i další komorbidity. Kromě rizika vzniku je nezanedbatelné také riziko úmrtí, neboť letalita invazivních pneumokokových infekcí se pohybuje od 18 % (ve věkové skupině 16–64 let) do 33 % (u osob starších 65 let).

Významné je jistě i zhoršení kvality pacientova života a vyšší finanční náklady na péči a léčbu jak pro zdravotní systém, tak pro nemocného.

Vakcinace představuje prevenci vzniku a závažnějšího průběhu vlastního infekčního onemocnění, ale i prevenci dekompenzace CHOPN či astmatu a s tím spojených možných následků. Mezi doporučovaná očkování u pacientů s chronickými respiračními nemocemi se řadí zejména vakcinace proti chřipce, pneumokokům a pertusi.

Očkování proti chřipce má plnou úhradu

Z vakcín proti chřipce by měla být preferována tetravalentní vakcína (Vaxigrip Tetra, Influvac Tetra), protože poskytuje širší ochranu vůči cirkulujícím virům chřipky (obsahuje navíc jeden kmen viru typu B; celkově tedy 2 kmeny typu A a 2 kmeny typu B). Trivalentní vakcína tak nemůže zajistit ochranu vůči oběma liniím chřipky typu B. Dodejme, že inhalační kortikoidy nejsou kontraindikací vakcinace.

Pacientům s chronickým respiračním onemocněním je navíc očkování proti chřipce plně hrazeno ze zdravotního pojištění bez ohledu na věk, protože podle dostupných dat například u pacientů s CHOPN jednoznačně redukuje výskyt exacerbací. Je též důležité doporučit pacientům očkování blízkých osob, se kterými jsou pravidelně v kontaktu.

Proti pneumokokům jedna dávka 13valentní vakcíny

V rámci očkování proti pneumokokům je k dispozici konjugovaná 13valentní vakcína (Prevenar 13 – PCV13), po jejímž podání dochází k vývoji paměťových buněk, a není tedy nutné další přeočkování. U pacientů v minulosti očkovaných 23valentní polysacharidovou vakcínou se doporučuje přeočkování PCV13 v intervalu pěti let. Kortikoidy sice obecně bývají kontraindikací očkování, ale jejich inhalační forma neovlivňuje imunitní odpověď po vakcinaci, a proto v tomto případě očkování nebrání. Pacienti starší 65 let mají očkování proti pneumokokům plně hrazeno ze zdravotního pojištění. Pokud nemocní s CHOPN a astmatici v minulosti již prodělali pneumokokovou meningitidu či sepsi vzniklou na podkladě infekce Streptococcus pneumoniae nebo meningokokovou infekci, mají též od 1. 1. 2018 nárok na plnou úhradu očkování proti invazivním meningokokům, pneumokokům, onemocněním vyvolaným Haemophilus influenzae typu b a chřipce. Očkování se doporučuje co nejdříve po prodělaném onemocnění, nejpozději do jednoho roku.

Proti pertusi lze použít kombinovanou vakcínu

Proti pertusi není k dispozici monovalentní očkovací látka, ale lze využít kombinovanou vakcínu DTaP (proti difterii, tetanu a acelulární pertusi – Boostrix, Adacel), kterou je možné podat například místo monovalentní vakcíny proti tetanu a tím pokrýt více rizik najednou, tedy i pertusi.

Jak upozorňuje prof. Roman Chlíbek, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti ČLS JEP, očkování pacientů s CHOPN a asthma bronchiale by mělo být nedílnou součástí léčebně-preventivní péče. Nevede ke zhoršení základního onemocnění, ale naopak významně snižuje riziko komplikací a progrese. Při vakcinaci je však nutná úzká spolupráce mezi specialisty a praktickými lékaři, kteří se nebrání pacienty s CHOPN a astmatiky očkovat, zejména pokud je nemocní navštíví s doporučením od pneumologa či alergologa. Naopak nejhorší scénář je podle prof. Chlíbka takový, kdy praktik pacientovi s chronickým respiračním onemocněním očkování iniciativně nabízí a ten ho odmítá s argumentem, že mu ho ošetřující pneumolog nedoporučuje.

Redakčně zpracováno na základě sdělení, které na IV. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP v Plzni přednesl:
prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové