Mimořádné události hrozí i v dermatologii

Neotřelým tématem letošního kongresu EADV (European Academy of Dermatology and Venereology) v Paříži byla problematika mimořádných událostí v dermatologii a jejich správného managementu. I přes značnou rozmanitost kožních patologií zde nejsou urgentní situace až tak četné, určité kožní patologie však vyžadují velmi rychlý zásah. S čím se lékaři, co se týká dermatologických obtíží, setkávají na pohotovostech nejčastěji? Jde především o závažné reakce na léky, těžké infekce – přičemž bakteriální převažují nad virovými – dále alergické reakce a nebezpečná vzplanutí zánětlivých dermatóz.

Větší pozornost vzdělávání!

Během výuky na lékařských fakultách a v průběhu specializačního vzdělávání by měla být věnována větší pozornost edukaci v managementu běžných kožních poruch a identifikaci skutečných dermatologických mimořádných událostí. Základní péči by měli být schopni poskytnout praktičtí lékaři a všichni lékaři primární péče. Většina pacientů totiž nevyžaduje návštěvu pohotovosti, protože nejčastější akutní stavy, jako jsou například poštípání hmyzem či kopřivka, mohou být diagnostikovány a včas zaléčeny praktickým lékařem. Důležitá je ale problematika některých závažných kožních stavů a jejich rychlá a správná terapie. Zvláštní pozornost je nutno věnovat bakteriálním infekcím, kdy téměř každý případ může přerůst v akutní a závažnou formu.

Závažné kožní nežádoucí účinky, které je třeba od sebe správně odlišit:

  • Erythema multiforme

    Akutní, často se opakující kožní onemocnění s náhlým vznikem (do 24 hodin), vesměs u mladých dospělých. Léčba spočívá v lokálním ošetření postižené kůže a oftalmologické a protialergické terapii. Ve vážných případech zahrnuje systémové kortikoidy nebo pulsní terapii. Užívání imunosupresiv (p.o. kortikoidy) bývá spojeno s častějším a déletrvajícím výskytem erythema multiforme.

  • Stevensův-Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza

    Vzácná akutní onemocnění, častější u žen, potenciálně fatální, v 95 % jde o nežádoucí reakce na léky. K rizikovým faktorům patří pomalý acetylační genotyp, imunosuprese (HIV, lymfom), souběžné podávání radioterapie a antikonvulzivní léčby (nejčastěji u zhoubných novotvarů mozku).

    K lékům nejčastěji spojeným s výskytem Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy patří alopurinol, aminopenicilin, amithiozon, antiretrovirotika, barbituráty, karbamazepin, cefalosporiny, checkpoint inhibitory, chlormezanon, fenytoin, lamotrigin (riziko může vzrůst při současném podávání s kyselinou valproovou), fenylbutazon, piroxikam, chinolon, sulfonamidová antibiotika a sulfasalazin. Náročná terapie předpokládá vysazení všech léků, které mohou být příčinou onemocnění.

  • Syndrom DRESS (Drug Reaction with Eosinophilia and Systemic Symptom)

    Relativně vzácná, často velmi těžká nežádoucí reakce na podaná léčiva, která může dotyčného ohrozit na životě. Obvykle se vyskytuje v souvislosti s užívanými léčivy ze skupiny antikonvulziv, antimikrobiálních látek, antiretrovirotik, antidepresiv, antihypertenziv či nesteroidních antirevmatik. Léčba v první linii spočívá v perorální nebo intravenózní terapii kortikoidy.

Realita je dnes taková, že praktičtí lékaři i další specialisté v primární péči často věří, že onemocnění kůže nejsou život ohrožující, a tudíž pro ně nejsou příliš relevantní. Cítí se však být dostatečně kompetentní k předepisování řady přípravků určených k terapii kožních onemocnění, které mohou spíše než k léčbě vést k iatrogenezi. Role dermatologa na urgentních odděleních je proto velmi důležitá.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na 27. kongresu EADV (European Academy of Dermatology and Venereology) v Paříži přednesla:
prof. Marcia Ramos‐e‐Silva, MD, PhD.
Hospital Universitário Clementino Fraga Filho, Faculdade de Medicina, Universidade Federal do Rio de Janeiro, Brazílie