Kolik urologických pacientů trpí klinickou úzkostí až depresí?

Na 65. výroční konferenci České urologické společnosti ČLS JEP v Praze se doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, z Urologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze věnoval kvalitě života pacientů se symptomy dolních cest močových. Je vše růžové?

„Není to vůbec růžové, kolegové,“ zahajuje R. Zachoval své sdělení a uvádí: „Kromě známého urologického postulátu, že mokrý suchému nevěří, platí i to, že symptomy dolních močových cest (LUTS) ovlivňují každodenní aktivity našich pacientů více než zásadně. A že je tedy třeba tyto obtíže efektivně a pokud možno úspěšně léčit. A to i u pacientů, kteří nedostatečně reagují na podávání monoterapie. V tomto ohledu se můžeme opřít také o konkrétní data z klinických výzkumů.“

Úniky – úzkost – deprese

Již epidemiologická studie EpiLUTS (Coyne KS et al., BJU Int 2009) ukázala, že těžké příznaky LUTS jsou u nemocných spojeny s horší kvalitou života a psychickými problémy – 35,9 % do ní zařazených mužů splňovalo kritéria pro klinickou úzkost a 29,8 % pro klinickou depresi (hodnoceno dle škály HADS – Hospital Anxiety and Depression Scale). Závažnost příznaků vnímaná pacientem přitom dle autorů tohoto klinického hodnocení nekopíruje prevalenci jednotlivých typů (jímací, vyprazdňovací, postmikční) a nemocní je vnímají téměř stejně silně (byť za asi nejvíce obtěžující považují namáhavé močení, urgenci a urgentní inkontinenci).

Co upřednostní Evropa? Monoterapii? Něco víc?

V minulém roce byly vyhodnoceny a publikovány i výsledky prospektivní neintervenční studie EUROPA (Rees J et al., Neurourol Urodyn 2019), která si kladla za cíl zhodnotit vliv fixní kombinace solifenacin 6 mg a tamsulosin 0,4 mg na kvalitu života (HRQoL – Health-Related Quality of Life) a spokojenost s léčbou u mužů s LUTS spojených s benigní hyperplazií prostaty (BPH) v rutinní klinické praxi. Jejím primárním cílem bylo vyhodnotit změnu oproti výchozí hodnotě HRQoL zjištěné pomocí dotazníku OAB-q a sekundárním cílem byla změna oproti výchozí hodnotě, co se týká subskóre OAB-q (zvládání, obavy, spánek, sociální interakce), TS-VAS, celkové IPSS, IPSS QoL a zdravotní stav dle vizuální analogové škály EQ-VAS (součást EQ-5D-5L). Bylo do ní zahrnuto 589 subjektů ze 6 zemí (Belgie, Česká republika, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Velká Británie), u nichž podávání monoterapie nebylo spojeno s uspokojivým výsledkem). Data byla sbírána retrospektivně (1 rok) a prospektivně (též 1 rok) při vstupu do studie a ve 4.–8. týdnu, 9.–18. týdnu, 19.–38. týdnu (dobrovolná návštěva) a na konci studie ve 40.–52. týdnu.

A doc. Zachoval shrnuje výsledky: „Co se primárního cíle týče, při léčbě kombinovaným přípravkem docházelo v této studii ke zlepšení symptomů oproti původnímu stavu již po 4–8 týdnech (n = 434) a tyto hodnoty se s postupem času dále zlepšovaly až do konce studie. V rámci sekundárních endpointů byla po 1 roce klinicky významně zlepšena všechna sledovaná subskóre i celková HRQoL, a také jímací i mikční příznaky v dotazníku IPSS, přičemž i tyto výsledky se do 52. týdne ještě zlepšily.“ Ke zlepšení oproti výchozí hodnotě došlo též u vizuální škály EQ-VAS a i toto zlepšení přetrvalo až do konce studie.

Souhrnně: Ke klinicky významnému zlepšení došlo v OAB-q (u 86,4 % pacientů) i v jednotlivých subskóre (zvládání, obavy, spánek, celková HRQoL), jakož i u celkového skóre IPSS a IPSS QoL.

Hodnocený kombinovaný lék byl velmi dobře tolerován, zlepšil HRQoL pacientů s LUTS/BPH i jejich spokojenost. Perzistence na léčbě na konci studie činila 77,1 %.

„Je dobrou zprávou, že spokojenost s léčbou hlásili nemocní s LUTS již po 4–8 týdnech a že se až do konce studie zlepšovaly dosahované výsledky i ve škále EQ-VAS. Skóre v dotazníku EQ-5D-5L se zlepšilo ve všech dimenzích a na konci studie bylo možno kvalifikovat stav většího počtu pacientů jako ,bez obtíží‘ – větší podíl subjektů na konci studie vykazoval < 8 mikcí za den a < 2 nykturie, více osob bylo bez urgencí i urgentní inkontinence,“ shrnuje R. Zachoval tuto část svého vystoupení na letošní konferenci a zakončuje: „Jak je vidět, použití fixní kombinace solifenacinu s tamsulosinem je u pacientů s LUTS/BPH, kteří dostatečně nereagují na podávání monoterapie, velmi vhodné a výsledky léčby jsou dobré“.

(red)