Kdy je na vině non-compliance a kdy rezistentní hypertenze?

I když normálních hodnot krevního tlaku dosahuje v České republice přibližně 25–30 % hypertoniků, odhaduje se, že pouze 5 % nemocných s nekontrolovaným krevním tlakem trpí skutečně rezistentní hypertenzí. Přestože jsou obecně největší rezervy při dosahování normotenze v adherenci nemocných, nedosahování cílových hodnot může mít i jiné důvody. Některé z nich jsou na straně nemocného, ale rezervy lze najít i na straně lékařů. Na vině může být nevhodná strategie kombinační terapie, kdy jsou indikovány léky, jež nemají aditivní antihypertenzní potenciál, popřípadě se podávají antihypertenziva v nedostatečných dávkách.

Jak správně odlišit hypertonika s rezistentní hypertenzí od nemocného s non-compliance či fenoménem bílého pláště, který v klinické praxi není nijak výjimečný (předpokládá se, že jím trpí až 40 % hypertoniků)?

A jak zlepšit kontrolu hypertenze u pacientů s vysokými hodnotami krevního tlaku naměřenými v ordinaci i mimo ni? Víte, jaké jsou nejčastější rezervy na straně lékaře?

I pro pacienty rezistentní na trojkombinaci ve složení inhibitor ACE nebo sartan, blokátor kalciových kanálů a diuretikum existuje další účinná farmakoterapie.

Zajímají Vás další podrobnosti? Podívejte se na videokomentář prof. Jiřího Widimského!

Podívejte se také na další videokomentáře prof. Widimského:

Kontroverze v léčbě beta-blokátory →

Co si myslí o nových evropských guidelines prof. Widimský? →

Jak moc se liší adherence k různým skupinám antihypertenziv? →