Jak moc se liší adherence k různým skupinám antihypertenziv?

Pacienti s hypertenzí mají významně vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění, a proto je snahou, která je úspěšná jen omezeně, snížit toto riziko dosažením cílových hodnot krevního tlaku (TK). To se však v České republice daří pouze u přibližně 25 % hypertoniků. Jak tuto situaci zlepšit?

Hlavní příčinou neúspěšné normalizace hodnot TK je nedostatečné využívání kombinační léčby, především fixních kombinací, a na druhé straně nedostatečná compliance pacientů.

Připomeňme, že kombinační strategie je až 5× účinnější než monoterapie, a proto je při nedostatečné kontrole arteriální hypertenze považována za výhodnější strategii. Přitom se odhaduje, že kombinační léčba je nutná nejméně u 70 % nemocných s hypertenzí. Vedle hypertoniků, u nichž se nedaří dosahování cílových hodnot pomocí monoterapie, lze kombinační léčbu použít hned v úvodu farmakoterapie, zvláště je-li výchozí TK ≥ 160/100 mm Hg nebo cílový TK kolem 130/80 mm Hg.

Jakými opatřeními zvýšit compliance pacientů? A jak se liší jejich adherence k různým skupinám antihypertenziv? Které lékové skupiny jsou preferovány u nekomplikované hypertenze a které u pacientů s dalšími komorbiditami? Víte, které antihypertenzní léky patří podle nových evropských guidelines do elitní skupiny antihypertenziv?

Podívejte se na videokomentář prof. Jiřího Widimského.

Podívejte se také na další videokomentáře prof. Widimského:

Kontroverze v léčbě beta-blokátory →

Co si myslí o nových evropských guidelines prof. Widimský? →