Hypoaktivní močový měchýř: definice a stručný manuál

Současná oficiální definice hypoaktivního močového měchýře (UAB – underactive bladder) z pera International Continence Society (ICS) hovoří o tom, že tento komplex symptomů je charakteristický pomalým odtokem moči, zdlouhavým a úsilným močením, doprovázeným (nebo i nedoprovázeným) u pacienta pocitem nedokonalého vyprázdnění měchýře, a někdy i s jímacími symptomy. A detruzorová hypoaktivita (příznak) je dle definice této mezinárodní odborné společnosti dána nízkým tlakem vyvolaným ze strany m. detrusor nebo krátkým trváním jeho kontrakcí, obvykle i v kombinaci s nízkou rychlostí odtoku moči vedoucí k delšímu vyprazdňování močového měchýře a/nebo k jeho nedokonalému vyprázdnění v normálním čase, za urodynamického měření. Termíny typu „akontraktilita detruzoru močového měchýře“, „detruzorová hypotonicita“ nebo „selhání funkce m. detrusor“ jsou již tedy – doufejme – minulostí. 

Co už je dnes specifické?

Příznaky (jímací i mikční) detruzorové hypoaktivity jsou však nespecifické a mohou se objevovat i u osob s obstrukční poruchou. Při diagnostice je tedy třeba zjistit a uvážit širší okruh informací o nemocném a související faktory – rodinnou anamnézu, kritický věk, případný diabetes mellitus, možnou ischemii močového měchýře, neurogenní poruchy (ikty, parkinsonismus, roztroušenou sklerózu, výhřez meziobratlové ploténky, obstrukce močových cest apod.). A samozřejmě přikročit k neinvazivní diagnostice – uroflowmetrii. Ani ta však nemusí být příliš specifická pro odlišení obstrukce od UAB, „chování“ močového měchýře při tomto vyšetření a získané výsledky bývají v této souvislosti poměrně nespolehlivé.

Dar přítele Ultrasounda

Nabízí se tedy provedení ultrazvukového vyšetření, jehož výsledky by mohly odlišení UAB od obstrukce napomoci – prospektivní studie autorů Oelke M et al. (Eur Urol 2007) naznačuje souvislost mezi větší tloušťkou stěny detruzoru (o hodnotě ≥ 2 mm při náplni ≥ 250 ml) a vyšší pravděpodobností výskytu obstrukce u pacienta (senzitivita 83 %, specificita 94 %, pozitivní predikční hodnota 86 %). Ani toto zjištění ovšem k určení správné diagnózy nestačí. Zbývá tedy jen provést invazivní urodynamické vyšetření, které je jedinou spolehlivou metodou k potvrzení UAB. Dle prof. Paula Abramse je vhodné určit BOOI (Bladder Outlet Obstruction Index – Index obstrukce močového měchýře), což je hodnota rozdílu vypočítaného ze dvou jednoduše naměřených veličin (Pmax v okamžiku Qmax minus 2Qmax). S využitím hodnot tlaku destruzoru a maximálního průtoku moči je tak možné zjistit, zda se nejedná o obstrukci (jedná, pokud hodnota BOOI > 40, nejasná situace přetrvává u hodnot BOOI 20–40 a při hodnotě BOOI < 20 o obstrukci nejde). Další vhodnou pomůckou je BCI (Bladder Contractility Index – Index kontraktility močového měchýře), který se vypočítá jako Pmax v okamžiku Qmax plus 5Qmax (o silné kontraktilitě hovoříme při hodnotě BCI > 150, o normální při BCI 150–100 a o slabé při BCI < 100).

Jen trošku líný detruzor

Pomocí zmíněných indexů je možné odhalit obstrukci i ověřit plnou funkci m. detrusor, a na druhé straně také objektivně detekovat hypoaktivitu detruzoru i při jeho do jisté míry zachované funkci, kterou zjistíme z křivek urodynamického vyšetření a která by vyšetřujícího mohla při subjektivním letmém posouzení urodynamických záznamů zmást.

Přitom není třeba léčit každého pacienta se zjištěným UAB – z dat 10letého urodynamického sledování mužů s neléčenou hypoaktivitou detruzoru (Thomas AW et al., BJU Int 2005) vyplývá, že jen u malé části z nich došlo ke klinické nebo subjektivní progresi onemocnění. Indikace k léčbě tedy existuje pouze v případě retence moči, urolitiázy, u rekurentních infekcí močových cest, postižení ledvin nebo při „obtěžujících symptomech“ (které samozřejmě vyžadují prověření ze strany lékaře).

Obtěžují-li tyto příznaky dolních močových cest (LUTS) pacienta vskutku výrazněji, jsou poměrně dobře diagnostikovatelné i řešitelné – zkušený urolog dovede fyzický i psychický stav takto nemocných účinně zlepšit.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na 65. výroční konferenci České urologické společnosti ČLS JEP v Praze přednesl:
MUDr. Antonín Prouza
Urologické oddělení, Nemocnice České Budějovice