„Efekt víkendu“ u AKS stále přetrvává. Čím to je?

Navzdory všem pokrokům v léčbě i organizaci péče stále záleží na tom, který den v týdnu pacienta postihne akutní koronární syndrom (AKS). Pokud k tomu dojde o víkendu, je pravděpodobnost, že během hospitalizace nemocný zemře, vyšší, než když do nemocnice dorazí ve všední den. Alespoň tak je tomu v Itálii. Vyplývá to z práce, prezentované na začátku března na výročním zasedání Asociace pro akutní kardiologii Evropské kardiologické společnosti. Tento „efekt víkendu“ je přitom nejzřetelnější u mladých mužů.

Podle hlavního autora této studie Giovanni Malanchiniho z univerzity v Miláně bylo v Itálii vynaloženo velké úsilí, aby primární perkutánní koronární intervence byla plošně a nepřetržitě dostupná – a okolí Milána je oblastí, kde toto snažení bylo dotaženo nejdále. S tím souviselo i přesvědčení, že rozdíl mezi víkendem a pracovním dnem je už minulostí. „Zvýšené riziko úmrtí při přijetí v sobotu či v neděli bylo u nemocných s infarktem myokardu reportováno již před dekádou. Chtěli jsme zjistit, zda se situace změnila. Tato novější data nám ale říkají, že zde ještě přetrvává značný prostor pro zlepšení,“ uvedl G. Malanchini.

U mladších pacientů je „efekt víkendu“ nejvýraznější

Doktor Malanchini se svými spoluautory posoudili data popisující průběh léčby 80 391 pacientů přijatých s akutním koronárním syndromem v regionu Lombardie, jehož je Milán centrem. U 42,2 % se jednalo o STEMI, u 3,8 % o NSTEMI a u 21,0 % o nestabilní anginu pectoris. K léčbě těchto nemocných došlo v letech 2010 až 2014. Průměrný věk v uvedeném souboru byl 67 let a ze 70 % jej tvořili muži.

Celková mortalita během hospitalizace byla 3,05 % s vyšším rizikem úmrtí při přijetí o víkendu (OR 1,13; 95% CI 1,03–1,24). Konkrétní den přijetí měl větší vliv na úmrtnost u mužů – ti přijatí o víkendu vykazovali mortalitu vyšší o 15 %, u žen byl tento rozdíl 11 %. U nemocných starších 75 let bylo zvýšení rizika minimální (OR 1,05). Naopak platilo, že čím mladší pacient, tím výraznější „efekt víkendu“ – ten se spolu s klesajícím věkem kontinuálně zvětšoval a u pacientů pod 45 let přijatých v sobotu nebo v neděli bylo riziko úmrtí už více než dvojnásobné (OR 2,09).

EKG by se mělo vyhodnotit do 10 minut od příjezdu pacienta

Studie nebyla přímo zaměřena na otázku, co by mohlo být příčinou tohoto jevu. Podle dr. Malanchiniho ale s největší pravděpodobností jde o prodlení, se kterým dochází k obnovení perfúze myokardu. „U akutní ischemie myokardu nestačí pro pacienta udělat to nejlepší – musíme to nejlepší udělat rychle, a to i o víkendu,“ uvedl.

Nástroje k minimalizaci této disparity přitom mají kardiologové, případně lékaři urgentních příjmů v rukou. „Základní diagnostické protokoly by měly být uplatňovány co nejrychleji bez ohledu na den v týdnu,“ řekl dr. Malanchini a zdůraznil, že první EKG by mělo být vyhodnoceno do 10 minut od příjezdu pacienta do nemocnice.

Rezerva je i na straně pacientů: „Téměř polovina nemocných se STEMI nevolá záchrannou službu, ale pokouší se dostat do nemocnice sama. Aktivace systému rychlé pomoci se tak oddaluje,“ popsal běžnou praxi pacientů dr. Malanchini s tím, že takové chování nemocných je ale pravděpodobně stále během celého týdne.

Na komplexnost jevu označovaného jako „efekt víkendu“ ukazuje například studie rakouských autorů, publikovaná loni v časopise Journal of Critical Care. Ta byla založená na datech ze 119 JIP různých oborů. Podle ní je mortalita nemocných přijatých na JIP o víkendu vyšší než u nemocných, kteří se dostali na tato lůžka během pracovního týdne. Celkově ale během víkendu na JIP umírá méně nemocných než v pracovních dnech.

Zdroj
www.escardio.org/The-ESC/Press-Office/Press-releases/Weekend-heart-attacks-twice-as-likely-to-kill-young-patients

Zajímá vás, jaký názor na „efekt víkendu“ u AKS má MUDr. Tomáš Janota, CSc., člen výboru České asociace akutní kardiologie ČKS?

Přečtěte si komentář k článku »