Dietní byznys lékaře nepotřebuje? Naopak!

Některé diety mohou být jak účinné v léčbě některých onemocnění, tak i módním trendem. Pacienti dietu řeší neustále, hledají správnou skladbu stravy například pro redukci hmotnosti, či pro zmírnění bolesti břicha. Pro aktuální nedostatek lékařů, zabývajících se výživou v medicíně a dietoterapií, se ale stále častěji obracejí na výživové či poradce, kteří k poradenství nepotřebují žádné speciální vzdělání. Je to tak správně? V žádném případě!

Dieta (z řeckého diata – strava) je řízený příjem pokrmů a tekutin za účelem dosažení specifického cíle. Slovo dieta může být použito v několika rozdílných významech, může jít o nemocniční (oficiální) diety, redukční diety na hubnutí, diety za účelem udržení nebo změny nějakého zdravotního stavu nebo jako součást dlouhodobého stravovacího návyku.

Ve správné indikaci jsou diety funkční, například bezlepková dieta je jedinou léčbou celiakie. Lepek je přirozenou součástí bílkoviny obilnin – v pšenici tvoří 50-80 % celkové bílkoviny. Skládá se ze dvou proteinů, u různých obilnin je jeho složení různé. Vždy jsou zastoupeny gluteliny, ke kterým se např. v pšenici přidává gliadin, v žitu sekalin a v ječmenu hordein. Pokud ale zdravý člověk zvolí bezlepkovou dietu jako alternativní postup stravování, pak mohou nastat problémy.

Dieta jako léčba

Glutenová senzitivita (GS) má různou etiologii, může být založena na autoimunitním podkladu, jako např. u celiakie, Duhringovy (herpetiformní) dermatitidy a glutenové ataxie. Tělo nemocného vytváří protilátky proti lepku (resp. proti glinadinu), které poté napadají některé tělesné struktury. GS může mít také alergickou patogenezi, jde především o alergii na pšeničnou mouku, která může mít IgE nebo non-IgE imunologickou podstatu. Dále se sem řadí neceliakální glutenová senzitivita (NCGS), onemocnění s neautoimunitní a nealergickou patogenezí.

Celiakie je geneticky podmíněné autoimunitní onemocnění, které je spuštěno přítomností gliadinu ve střevním lumen. Dochází k tvorbě protilátek proti enterocytům, které jsou touto reakcí ničeny. Jde o trvalou nesnášenlivost lepku, jejíž jedinou účinnou léčbou je trvalá striktní bezlepková dieta. Až 90 % pacientů s diagnózou celiakie je oligo- nebo asymptomatických, nebo má atypické příznaky. Proto je nutné myslet na screening rizikových skupin. Potřeba totální změny dietních návyků, tedy vyloučení potravin s obsahem lepku, může činit některým pacientům problém. Zejména pacienti s histologickým nálezem Marsh I mají špatnou compliance. Pokud byla vyloučena celiakie, ale přetrvávají obtíže po konzumaci lepku, může se jednat o alergii na pšeničnou mouku nebo NCGS.

NCGS je onemocnění, při kterém gastrointestinální příznaky odpovídají syndromu dráždivého tračníku (IBS – irritable bowel syndrom), jsou ale přítomny také mimostřevní příznaky, které souvisejí s konzumací potravy s obsahem lepku. Pokud dojde k vysazení lepku z potravy, dojde ke zlepšení klinického stavu. NCGS je nejčastěji spojována právě s lepkem, může být ale způsobena i jinými proteiny obsaženými v obilných zrnech, jako jsou inhibitory amylázy a trypsinu nebo lektiny (Verdu EF et al., Am J Gastr, 2009).

Mléko – pomocník, nebo zabiják?

Disacharidázy jsou enzymy (laktáza, sacharáza, trehaláza, maltáza nebo isomaltáza), které jsou na úrovni kartáčového lemu mikroklků odpovědné za štěpení disacharidů na monosacharidy. Nejčastěji deficitní disacharidázou je laktáza, způsobující laktózovou intoleranci. Ta může být buď primární, kdy jde o přirozené vyhasínání aktivity laktázy s věkem. Sekundární laktózové intolerance často doprovázejí onemocnění tenkého střeva, např. celiakii, Crohnovu chorobu či salmonelózu. U bezlaktózové diety je rizikové zcela ze stravy vyloučit mléko a mléčné výrobky, protože hrozí vznik či rozvoj osteopenie a osteoporózy. Lze konzumovat výrobky bezlaktózové či mléčné výrobky s vyšším obsahem vápníku a nízkým obsahem laktózy, jako jsou např. zrající sýry.

Aktuální dietní kontroverze

Bezlaktózová dieta začíná být trendem a dodržuje ji řada příznivců alternativní stravy, kteří ji vyzdvihují pomocí kontroverzních výroků. Tvrdí například, že mléko zahleňuje, že mléko v kávě může způsobovat rakovinu, nebo že konzumace mléka vede k osteoporóze. Existuje spousta dalších diet, nemálo jich je čistě alternativních, jako například keto-dieta a paleo dieta, zakládající se na omezení či vyloučení sacharidů ze stravy a jejich náhradě bílkovinami a tuky. Taková dieta ale může vést, vzhledem ke zvýšenému přijmu tuků, k aterosklerotickým komplikacím. Paleo dieta navíc naprosto vylučuje mléko a mléčné výrobky, čímž zvyšuje riziko osteopenie a osteoporózy. Další kontroverzní dietou je alkalizující dieta. U některých lidí panuje názor, že „co je kyselé, je špatné“. Cílem této diety je tedy odstranit potraviny, které okyselují organismus. Jedná se zejména o mléko a mléčné výrobky, maso a masné výrobky, sýry, vejce, luštěniny a další zdroje bílkovin. Tato dieta dělí potraviny na kyselinotvorné a zásadité, tvrdí například, že čerstvá švestka je kyselinotvorná, ale sušená je zásaditá.

Chybí odborníci!

S účinnou medikamentózní léčbou některých onemocnění poklesla důležitost dietoterapie a tím také zájem lékařů o tento obor. Diety můžeme využít jako léčebné, např. bezlepková dieta u celiakie, bezlaktózová dieta u intolerance laktózy, nebo low FODMAPs dieta u IBS. Léčba dietou z pera výživových poradců ale bývá často jen byznys bez zodpovědnosti, který se řídí spíše módními trendy. V současné době tomuto oboru chybí odborníci, nejen nutricionisté a dietologové, ale především nutriční terapeutky!

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na VI. kongresu České gastroenterologické společnosti ČLS JEP přednesl:
Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.
Centrum výživy – Interní oddělení, Thomayerova nemocnice, Praha