Co zjistila studie MIRACLE II.?

Mirabegron je natolik účinný, že někteří pacienti jsou ochotni si léčbu hradit!

Problematika hyperaktivního močového měchýře je jedním z důležitých témat současné urologie a urogynekologie. β–agonista mirabegron sice není v ČR hrazen z veřejného zdravotního pojištění, jak je však vidět, jeho vysoká účinnost u některých pacientů ospravedlňuje i vynaložení nemalých výdajů na tuto léčbu ve výši zhruba 1000,- Kč měsíčně, speciálně u těch s nedostatečnou odpovědí na léčbu hrazenými léky nebo u pacientů s netolerovatelnými nežádoucími účinky zástupců primárních linií léčby.

Hyperaktivní močový měchýř (OAB – overactive bladder) je definován jako soubor charakteristických symptomů – především závažné urgence, frekvence (polakisurie), nykturie a urgentní inkontinence – poukazujících na možnou dysfunkci dolních močových cest (Krhut J, Urologie pro praxi, 2007). Urgence je definována jako náhle vzniklý pocit silného nutkání na močení a polakisurie je charakterizovaná jako močení častější než osmkrát během jednoho dne. Za nykturii se označuje každá epizoda močení, která je důvodem přerušení nočního spánku.

Zadržování moči asi není nutné

Během mikční fáze je močový měchýř ovládán především parasympatikem. Acetylcholin uvolněný z pánevních nervových zakončení stimuluje M2 a M3 cholinergní receptory, čímž je indukovaná kontrakce močového měchýře. Aktivace M2-dráhy zároveň inhibuje nárůst cAMP vyvolaný stimulací β3-adrenoreceptorů. Stimulace β3-adrenoreceptorů tedy neinterferuje s procesem mikce.

Mirabegron je účinný selektivní agonista β3-adrenoreceptorů, který zlepšuje funkci zadržování moči v močovém měchýři stimulací β3-adrenoreceptorů. Během fáze zachycování moči v močovém měchýři totiž převládá stimulace sympatických nervových vláken. Z nervových zakončení se uvolňuje noradrenalin, čím se aktivují především β-adrenoreceptory ve svalstvu močového měchýře. Aktivace je následovaná uvolněním hladké svaloviny.

Mirabegron je indikován k terapii urgence, zvýšené frekvence močení a urgentní inkontinence. U dospělých osob s OAB se mohou vyskytovat obě tyto indikace.

Co vyzkoumali čeští vědci?

Cílem studie MIRACLE II bylo vyhodnotit dlouhodobé výsledky terapie OAB mirabegronem u pacientů různých věkových skupin. Základní hypotézou byl fakt, že při dlouhodobé léčbě tímto přípravkem může být u různých věkových skupin pacientů zaznamenávána různá odpověď na léčbu.

Tato klinická studie byla navržena jako prospektivní a multicentrická. Byli do ní zahrnuti pacienti obou pohlaví, a sice předléčení anticholinergiky i naivní.

Zkoumané a vyhodnocované byly subjektivní parametry, získané pomocí různých dotazníků (TS-VAS, UB-VAS, PPBC, OAB SF), a parametry objektivní, získávané pomocí mikčních deníků. Nejdůležitějšími údaji z mikčních deníků byl celkový počet mikcí za den, počet urgencí 3. a 4. stupně za den a nykturie v průběhu 24 hodin.

Údaje byly vyhodnocovány před terapií a také během léčby – konkrétně po 3, 6, 12 a 18 měsících. Dále byla sledována míra vyřazení pacientů ze studie, a to dle příčiny. V rámci statistické analýzy byly vyhodnocovány parametry u všech studijních subjektů, které studii dokončily dle protokolu. Pacienti byli rozdělení v souladu se třemi věkovými breakpointy – 60, 65 a 70 let.

Do studie bylo celkem zařazeno 206 dospělých osob všech věkových skupin (23–89 let), z toho 85 % žen a 15 % mužů. Více než čtyři pětiny zapojených nemocných byly převedeny z anticholinergik (108 osob pro nedostatečnou účinnost, 66 jedinců pro vedlejší účinky a 4 pacienti z jiných důvodů). Již při vyhodnocování vstupních dotazníků byl zaznamenán signifikantní rozdíl v důvodech k této změně terapie. U pacientů mladších 60 let byl hlavním důvodem přechodu od původní léčby výskyt nežádoucích účinků (52 %), zatímco u pacientů starších 60 let byla hlavní příčinou této změny nedostatečná účinnost anticholinergik (70 % případů).

Studii v souladu s protokolem dokončilo 126 sledovaných (téměř 60 %). Po 18 měsících užívání mirabegronu došlo u všech pacientů k významnému zlepšení všech hodnocených parametrů. Nejvyšší podíl signifikantních rozdílů v rámci věkových skupin byl zaznamenán u sledovaného věkového breakpointu 60 let. V některých parametrech byla u jedinců starších 60 let pozorována lepší odpověď na léčbu než u mladších 60 let.

A platí tedy pacienti ochotně?

Mirabegron v České republice aktuálně není zdravotnými pojišťovnami hrazen a pacienti, kteří se zúčastnili studie, měli po jejím ukončení volbu buď pokračovat v terapii mirabegronem na vlastní náklady, nebo opět přejít na terapii dostupnými anticholinergiky. Většina sledovaných byla převedena zpět na anticholinergika, avšak u některých pacientů byla po vyčerpání všech léčebných možností nutná opětovná změna na mirabegron. Zkoušející konstatují i to, že pro vysokou účinnost mirabegronu je řada nemocných ochotna si tuto nákladnou terapii hradit i ze svých prostředků!

(red)