Co nabízí diabetologii internet věcí?

Internet věcí nemusí do běžného života zasahovat jen v podobě často diskutovaných autonomně řízených dopravních prostředků či chytré domácnosti. Své užitečné uplatnění najde jistě brzy i v medicíně, včetně diabetologie. Přínosy vzdáleného monitoringu a poradenství v oblasti životního stylu u seniorů s časným diabetem 2. typu aktuálně sleduje například japonská studie BEST-LIFE. A v jaké podobě se často zmiňovaná robotizace a automatizace v rámci tzv. čtvrté průmyslové revoluce může projevit například ve farmaceutickém průmyslu?

Jedním z největších výdobytků současné medicíny je práce s evidence-based daty. Důkazy, které klinické studie poskytují, však platí pouze pro vybranou kohortu. O většině populace ale neexistují prakticky žádné informace, vyjma těch, které jsou aproximovány. A to je ošidné, protože se objevuje snaha o převedení platnosti výsledků získaných z úzkého spektra pacientů na celou populaci. V současnosti je ovšem možno zejména prostřednictvím bezdrátového přenosu dat a internetu zajistit komunikaci různých zařízení mezi sebou, což mimo jiné umožňuje sběr a výměnu velkého množství údajů, které lze dále zpracovávat – například vzdáleně monitorovat aktuální zdravotní stav pacientů a v případě potřeby reagovat. Pro síť takto propojených různých zařízení a přístrojů, kdy, zjednodušeně řečeno, vše komunikuje se vším, se používá označení internet věcí (Internet of Things, IoT).

Pro komunikaci jsou dnes využívány mobilní sítě 4. generace (4G), jež kromě jiného umožňují plný přístup k internetu. Připravovaným telekomunikačním standardem nové mobilní sítě je 5. generace bezdrátových systémů, tedy 5G, která technicky překoná stávající 4G a svou kapacitou zajistí IoT, neboť nabídne 10násobné zvýšení přenosové rychlosti a klíčové podstatné snížení doby odezvy. Hlavním problémem totiž bude kvantum dat, která budou muset být zpracována on-line, ať už půjde o autonomní řízení automobilů, holografické vysílání či podobné funkce, jež vyžadují okamžitou odezvu s minimální latencí.

K tomu, aby sítě 5G mohly v tomto prostředí fungovat, musí nový standard umožnit zvýšení teoretické přenosové rychlosti až na 20 Gbit/s a snížení odezvy řádově na jednotky milisekund, což s sebou ponese nutnost ohromných přenosových kapacit a podle názorů některých vědců i zdravotní rizika v důsledku údajného zahlcení prostoru elektromagnetickým zářením, a to v dosud nepoužívaných frekvencích. Sítě 5G a IoT mají velkou šanci, že mohou vytvořit jakési ostrůvky, nižší funkcionality, které pak spolu budou na vyšší úrovni komunikovat a propojí se. Může tudíž vzniknout prostředí, což se netýká jen zdravotnictví, které bude hierarchizované a na první pohled sice fungující složitě, ale účelně.

Dálkové poradenství a monitoring starších diabetiků

Je třeba říci, že medicína se s výše uvedeným technologickým vývojem snaží držet krok, i když se zpožděním. Blízkou budoucností, která už je na některých místech realizována, je například kompletní monitoring zdravého člověka nebo pacienta, jehož výsledky budou posílány do cloudu a automaticky zpracovávány, přičemž pouze v některých situacích bude kontaktován příslušný odborník.

Na to, zda změny životního stylu pomocí IoT u japonských seniorů s prediabetem nebo časným diabetem 2. typu mají smysl, se zaměřuje probíhající šestiměsíční randomizovaná, otevřená, kontrolovaná studie BEST-LIFE (Kato S et al., Nagoya J Med Sci 2018). Jedinci s HbA1c ≥ 5,6 % byli randomizováni do kontrolní skupiny se standardní péčí, nebo do skupiny intervenční, v níž užívali monitorovací zařízení IoT s možností nošení, která jim pomáhala se self-managementem, a jednou měsíčně mohli využít telefonické poradenství ohledně životního stylu zajišťované zdravotní sestrou. Primárním cílem je zjistit, které změny životosprávy povedou k poklesu HbA1c po půlroční intervenci. Zkoumáno také je, zda nástroje IoT a vzdáleného sledování mohou podpořit zlepšení zdravotní péče u seniorů diabetiků. Výsledky by měly být známy asi za tři roky.

Digitalizace a automatizace už i ve farmaceutickém průmyslu

Internet věcí pak úzce souvisí i s další zkratkou – a sice 4.0, která představuje průmysl 4.0 neboli čtvrtou průmyslovou revoluci. Ta je označením pro současný trend digitalizace a s ní související automatizace výroby (produkty a stroje budou opatřeny čipy nebo senzory, pomocí nichž budou komunikovat), jež logicky vyústí i ve změny na pracovním trhu. Z hlediska zdravotnictví zatím existuje mnoho věcí či úkonů stroji nenahraditelných, nicméně právě průmysl 4.0 může pomoci rozvoji nových biotechnologií, přičemž asi nejlépe demonstrovatelné jsou jeho výhody na automatizaci vývoje nových léčiv. Je totiž možno mapovat složité metabolické procesy v těle, modelovat je a konstruovat molekulu léku, která se však finálně musí otestovat na skutečných pacientech. V tom je zatím průmysl 4.0 propojen s běžnou existencí člověka.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na kongresu Technologie v diabetologii 2019 v Plzni přednesl:

prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA
Interní klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha