CGM – pojišťovny stále diskriminují i motivované pacienty

V poslední době se o kontinuální monitoraci glykemie (continuous glucose monitoring, CGM) mluví jako o budoucnosti domácího monitorování pro pacienty s diabetem. Do praktického užívání se dostávají nové, přesnější a komfortnější senzory a nové přístroje k zaslepené monitoraci. Více jsou využívány i tzv. real-time kontinuální monitory (RT-CGM), které zdravotní pojišťovny od roku 2017 částečně hradí dospělým diabetikům 1. typu za předpokladu, že si měří glykemii nejméně 4x denně a splňují alespoň jednu z dalších podmínek (vysoká glykemická variabilita, časté nebo těžké hypoglykemie, syndrom porušeného vnímání hypoglykemie, těhotenství, ochrana štěpu po transplantaci).

Zájem o RT-CGM mezi diabetiky 1. typu se snažila zjistit studie kolektivu autorů z Diabetologického centra Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN, Praha, prezentovaná na 54. diabetologických dnech v Luhačovicích. Autoři v dotazníkovém šetření dále zjišťovali, kolik pacientů z celkového počtu zařazených splňuje podmínky úhrady zdravotní pojišťovny a jak jsou nemocní se senzorem spokojeni.

Do šetření bylo zařazeno 47 diabetiků 1. typu (26 mužů, průměrný věk 42 ± 14,5 roku, průměrné trvání diabetu 10,6 ± 8 let, průměrný glykovaný hemoglobin – HbA1c 60 ± 13 mmol/mol, CSII 23) s předchozí zkušeností s CGM, u kterých se zjišťoval jejich zájem o RT-CGM, ale také Gold skóre pro odhalení syndromu nerozpoznané hypoglykemie, dále stupeň úzkosti spojené s diabetem pomocí dvoubodového dotazníku (Diabetes Distress Scale – DDS2) a vlastní management diabetu.

Po sedmidenním užívání otevřeného senzoru pro kontinuální měření glykemie pacienti vyplnili standardizovaný dotazník spokojenosti s používáním senzoru stanovující celkové skóre a 4 dílčí oblasti spokojenosti (otevřenost vůči novým aktivitám při používání senzoru, emoční a somatická zátěž spojená s CGM, důvěra v hodnoty naměřené senzorem). Demografická a klinická data byla získána z dokumentace nemocných a z analýzy CGM.

Zájem o CGM byl veliký

Z výsledků šetření vyplynulo, že zájem o užívání RT-CGM má 77 % diabetiků 1. typu (36 ze 47), z nichž polovina (18 pacientů) označila používání RT-CGM jako hlavní faktor, který může pomoci zlepšit jejich diabetes. Tito motivovaní pacienti měli také vyšší celkové skóre spokojenosti s používáním senzoru (59,7 ± 6,9; p = 0,027). Naproti tomu 17 diabetiků navzdory svému zájmu o RT-CGM (47 %) uvedlo, že si měří glykemie méně než 4x denně.

Při porovnání skupiny se zájmem o RT-CGM se skupinou bez zájmu o tento typ monitorace byla u první skupiny zjištěna vyšší variabilita glykemie s průměrnou hodnotou směrodatné odchylky SD 3,2 (p = 0,07), vyšší otevřenost vůči novým aktivitám (p = 0,048) a menší emoční zátěž spojená s používáním CGM (p = 0,039). V dalších parametrech se obě skupiny nelišily.

Pacienti by uvítali změnu podmínek úhrady

I když 77 % diabetiků z celkového počtu zařazených do studie mělo zájem o RT-CGM, podmínky úhrady pojišťovny splňovala pouze třetina z nich (11 z 36). Podobná situace byla i u těch, kteří zájem o RT-CGM neměli, opět zhruba třetina podmínky pojišťovny splnila — 3 z 11 (27 %). Průměrné celkové skóre spokojenosti se senzorem u všech zařazených pacientů dosahovalo 56,1 (při teoretickém rozmezí 15–75), průměrné skóre otevřenosti vůči novým aktivitám činilo 14,1 ± 2,7, průměrná emoční, resp. somatická zátěž byla 8,9 ± 2,6, resp. 7,4 ± 3, a průměrná důvěra jen 10,5 ± 2,6. Jako významné prediktory spokojenosti pacientů s používáním senzoru se ukázaly HbA1c (p = 0,002), stupeň úzkosti spojený s diabetem (p = 0,04) a Gold skóre (p = 0,014). Pacienti byli spokojeni s CGM tím více, čím měli vyšší HbA1c, menší stres z diabetu a více vyjádřený syndrom porušeného vnímání hypoglykemie.

Dočkáme se rozšíření CGM u většího počtu diabetiků 1. typu?

Podle autorů studie je užívání RT-CGM vhodné pro každého dospělého diabetika 1. typu, který o tento typ monitorace glykemie má zájem. Podmínkou jeho indikace by však mělo být vhodné emoční naladění pacienta podle dotazníku DDS, protože u úzkostných diabetiků s nedostatečnou kompenzací by používání CGM mohlo jejich emoční zátěž ještě více zvyšovat. Naopak nezařazení parametru nedosažené cílové hodnoty HbA1c mezi podmínky úhrady CGM zdravotní pojišťovnou znevýhodňuje některé motivované pacienty, kteří by u tuto metodu měli zájem, ale žádnou z ostatních podmínek nesplňují. Šetření současně potvrdilo, že významná část diabetiků 1. typu si měří glykemii méně než 4x denně, z čehož vyplývá, že edukace o výhodách častého selfmonitoringu je stále potřebná. Je však třeba dodat, že současná úhradová politika zdravotních pojišťoven není ani v oblasti monitorace diabetu optimální. V případě proužků do glukometru vystačí úhrada pacientům v průměru na cca 3 měření denně; 4x denně nebo častěji se mohou diabetici měřit pouze za cenu finanční spoluúčasti. Navíc i v případě, že pacienti splňují podmínky indikace CGM, musejí doplácet 25 % ceny senzoru (300–600 Kč).

Redakčně zpracováno z posteru prezentovaného na 54. diabetologických dnech v Luhačovicích:

Používání opakované kontinuální monitorace glykemií senzorem – zpětná vazba dospělých pacientů s DM 1. typu
Johana Venerová1, Marek Malý2, Gabriela Tomášková1, Kateřina Herdová1, Vendula Havrlantová1, Jarmila Jirkovská1, Svatopluk Solař1, Miroslav Zavoral1
1 Diabetologické centrum Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN, Praha
2 Státní zdravotní ústav, Praha