CaP: příklon k roboticky asistované prostatektomii. Jak je tomu v ČR?

Incidence karcinomu prostaty (CaP) v ČR neustále roste, byť již ne tak dramaticky, jako přibližně do roku 2013. V uplynulých letech enormně (o > 150 %) rostla především prevalence tohoto onemocnění (Národní onkologický registr 1994–2016, ÚZIS ČR), což je do velké míry dáno i současnou vysokou úspěšností léčby případů lokalizované formy této malignity, jichž je většina. Neklesají ovšem ani predikce těchto údajů pro blízkou budoucnost, což bude pro naše lékaře dozajista představovat velkou výzvu. Počty pacientů trpících tímto zhoubným onemocněním budou narůstat ve všech našich krajích, snad ale bude s nástupem dalších účinných léčebných metod zachován existující trend posunu k nižším stadiím CaP. K tomu nám dopomáhej i intenzivnější spolupráce s praktickými lékaři a onkology při kvalitním poskytování informací nemocným a nemocí ohroženým mužům. Dle údajů ÚZIS by v roce 2025 mělo na území ČR žít přes 67 000 osob mužského pohlaví s CaP stadia I+II (a přes 86 000 nemocných všech stadií).

Co se incidence tohoto onemocnění týká, v evropském prostoru jsme donedávna figurovali zhruba uprostřed žebříčku (18. místo dle Ferlay J et al., GLOBOCAM 2012, International Agency for Research on Cancer, Lyon 2013 – http://gco.iarc.fr), některé sousední země na tom jsou však výrazně lépe (Slovensko, Maďarsko i Polsko), zatímco naši jihozápadní sousedé vykazují incidenci ještě vyšší. Ve srovnání mortality se však dle stejného zdroje ČR nacházela až na 23. místě v Evropě a překonávají ji i státy s ještě vyšší incidencí této diagnózy (C61 dle MKN-O-3), jako například právě Německo či Rakousko.

Medicína v této oblasti však nestagnuje a pokroky neustávají v diagnostice, léčbě ani dalším rozvoji kurativních metod. Drtivá většina pacientů je diagnostikována ve fázi asymptomatického lokalizovaného onemocnění s nadějí na úspěšnou léčbu a minimálně invazivní operační zákrok.

U CaP nastává odklon od otevřené operativy (< 23 % takových výkonů nyní oproti 60 % v roce 2010), jako nejbezpečnější se v současnosti jeví radikální prostatektomie (podstupuje ji asi třetina nemocných) s dlouhodobou kontrolou (za 5, 10 i 15 let) a též v České republice se odborníci přiklánějí k roboticky asistovanému provedení prostatektomie (RARP robot-assisted radical prostatectomy), především pro jeho šetrnost (v roce 2017 v ČR představovala RARP 59 % těchto operací a laparoskopicky vedené výkony 18 %). Realizují se zákroky šetřící nervy (u pacientů s nižším rizikem), uplatňuje se široká incize či rozšířená lymfadenektomie u vysoce rizikového karcinomu a velký důraz se v současnosti klade i na prevenci pooperačních komplikací (inkontinence, erektilní dysfunkce) a na dobré hojení ran, podpořené ochranou GAG kyselinou hyaluronovou.

V prevenci se využívá sledování hodnot prostatického specifického antigenu (PSA) a jisté kontroverze doposud panují kolem problematiky aktivního screeningu či využívání antiandrogenů. Nyní jsou k dispozici další, nové možnosti v léčbě lokalizovaného i metastatického (hormonálně senzitivního) onemocnění CaP, a sice hormonální (androgen deprivační) terapie s přídavkem apalutamidu, nebo terapie kastračně-rezistentní formy metastatického CaP (terapeutiky ARTA, např. enzalutamidem) před chemoterapií nebo po chemoterapii. Probíhají studie zaměřené na potvrzení lepšího přežívání pacientů s oligometastatickým onemocněním po radikální prostatektomii.

Je dobrou zprávou, že v letech 2013–2016 dosáhlo pětileté přežívání českých pacientů s CaP stadia I+II plných 100 % (a 97,4 % u lokálně pokročilého stadia III). Výzkumníci, urologové a onkourologové (i další zdravotničtí odborníci) ovšem jistě napnou i další síly, aby ještě zlepšili aktuálně i tak poměrně dobré výsledky pětiletého přežití osob s CaP stadia IV (43,5 %).

V relativním pětiletém přežití onkologických pacientů se však ČR v letech 2010–2013 nacházela ve spodní třetině ze 71 analyzovaných zemí (Allemani C et al., Lancet 2018;391:1023–1075).

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na 65. výroční konferenci ČUS ČLS JEP v Praze přednesl:
doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D.
Urologická klinika LF UK a FN Hradec Králové