TEST2 15:27
květen 18, 2020 1:52 Leave your thoughtsLorem Ipsum is simply dummy text of the printing and typesetting industry. Lorem Ipsum has been the industry’s standard dummy text... View Article
Lorem Ipsum is simply dummy text of the printing and typesetting industry. Lorem Ipsum has been the industry’s standard dummy text... View Article
TEST2 15:27TEST2 15:27 TEST2 15:27TEST2 15:27
Klinická psycholožka doc. Laura Janáčková radí, jak by měli lékaři v současné době komunikovat s úzkostnými pacienty nebo co by měli sami dělat pro to, aby si zachovali duševní zdraví.
Pro větší bezpečnost zdravotníků i pacientů mohou lékaři v rámci přijatých mimořádných opatření poskytovat péči svým pacientům formou elektronické konzultace. Zdravotní pojišťovny akceptovaly, že tento distanční kontakt s pacientem může být vykazován jako cílené klinické vyšetření. Jaká jsou pravidla pro toto vykazování a pro preskripci léků či zdravotnických prostředků?
Jaká jsou rizika i výhody konvenčního režimu léčby asthma bronchiale? U kterých pacientů použít konvenční způsob farmakoterapie a kdy spíše preferovat režim SMART, u něhož je fixní kombinace inhalačního kortikoidu a beta-mimetika (formoterolu) užívána jako základ preventivní léčby a současně i jako úlevová medikace dle potřeby pacienta? Jaká rizika přináší nadužívání SABA a které faktory jej signifikantně snižují?
S jakými lékovými interakcemi mohou být asociována nejčastěji užívaná antihistaminika, případně k jakým nežádoucím účinkům může v kombinaci s jinými přípravky či potravinami docházet? Víte například, kdy hrozí riziko rozvoje myopatií u pacientů léčených loratadinem?
Nedostatečná compliance a adherence k doporučované inhalační léčbě je problém, který pneumologové a alergologové často řeší u svých pacientů s astmatem. Situace se může ještě zhoršit poté, co GINA i u nemocných s intermitentní či lehkou formou astmatu ustupuje od podávání monoterapie SABA s tím, že při každé inhalaci SABA doporučuje současně podat inhalační kortikoidy. Podání fixní kombinace IKS/formoterol v režimu SMART či jen podle potřeby může pomoci významně zlepšit compliance těchto pacientů a současně i kontrolu jejich onemocnění.
Technologický vývoj běží kupředu ve všech odvětvích – medicínu a zdravotnictví nevyjímaje. Co se skrývá za zkratkami IoT, 5G nebo 4.0 a proč by (nejen) diabetologové měli vědět o jejich existenci a významu?
Co zvyšuje náchylnost k rozvoji rýmy a rinosinusitidy a co v případě akutních stavů doporučit jako léčbu první volby? Odpovědi najdete ve stručném souhrnu přednášky MUDr. Jitky Vydrové z Hlasového a sluchového centra Praha, která kromě jiného hovořila i o postavení RTG a indikaci punkce vedlejších nosních dutin v aktuálních diagnostických algoritmech.
Ve věku 66 let odešla výrazná osobnost české medicíny, která měla zásadní vliv na rozvoj celého oboru pneumologie a ftizeologie. Člověk s širokým odborným rozhledem a záběrem, který dokázal své kolegy a spolupracovníky vést a současně jim dopřával potřebnou volnost pro jejich vlastní vývoj. Jak na něj vzpomínají jeho kolegové a spolupracovníci?
Ovariální karcinomy představují značně heterogenní skupinu onkologických onemocnění, jejichž incidence je u premenarcheálních dívek velmi nízká. I přes svou relativní vzácnost se však řadí k nejčastějším gynekologickým nádorům postihujícím generaci dívek do dvaceti let věku. Dominujícím histologickým typem jsou zde nádory germinální, které mají původ v zárodečných buňkách. Ze statistických dat vyplývá, že více než polovina z nich je tvořena zralými teratomy, majícími zcela benigní, biologickou povahu. Zhoubných je tedy pouze cca 50 % zachycených případů, přičemž ve vysokém procentu se jedná o nádory kurabilní, se značně příznivou prognózou.
Zajímají Vás odpovědi na otázky, jaký je normální počet eozinofilů v periferní krvi, kolik eozinofilů by mělo lékaře u astmatika znepokojovat a kdy je vyšetřovat, kdy je na místě obava z orgánového postižení, jaký je vztah mezi eozinofily v periferní krvi a v tkáních a jak přistupovat k pacientovi s eozinofilií? Podívejte se na stručný souhrn přednášky MUDr. Jakuba Novosada, Ph.D.
I když je idiopatická plicní fibróza (IPF) dosud stále nevyléčitelnou nemocí, díky specifické antifibrotické terapii, která prokázala efekt na pokles plicních funkcí a mortalitu, se stává kurabilním onemocněním. Pokud však pomineme IFP, jakou perspektivu mají další nemocní s progredující plicní fibrózou? Leccos mohou napovědět závěry studie INBUILD, která testovala nintedanib u pacientů s intersticiálními plicními procesy jinými než IPF.
Dědičné predispozice se na manifestaci nádorových onemocnění obvykle podílejí v rozmezí 5–10 %. Značně odlišná situace ale panuje v případě karcinomu ovaria, kde podíl hereditární formy často dosahuje až jedné čtvrtiny všech zaznamenaných případů. I přesto, že dědičná varianta onemocnění postihuje pouze menší procento pacientek, bylo by chybou domnívat se, že genetické testování zde pozbývá smyslu. Je tomu totiž právě naopak.
Přestože farmakoterapie CHOPN je založena především na inhalačních bronchodilatanciích, u vybraných pacientů se v léčbě využívají také inhalační kortikoidy (IKS). Z publikovaných dat však vyplývá, že u řady nemocných jsou IKS podávány v neadekvátně vysokém množství a dávkování. Jak moc se je daří v klinické praxi u nemocných bez zjevné indikace omezovat? Odpověď na toto otázku přináší práce olomouckých autorů.
Příčinou alergických reakcí či astmatických záchvatů mohou být u predisponovaných jedinců vedle typických domácích mazlíčků také koně. Kromě samotné expozice typickým „koňským“ alergenům se na rozvoji těchto reakcí může podílet i zkřížená či tzv. second hand senzibilizace. V souvislosti s alergií na koně byly popsány též případy anafylaktické reakce. Proto pozor: kousnutí od vašeho zvířecího miláčka může znamenat i jiné nebezpečí než jen poranění kůže.
Pro sledování monoklonálních imunoglobulinů (paraproteinů) a aktivity onemocnění (MRD) se bude v dohledné budoucnosti zřejmě používat i hmotnostní spektrometrie. Jedná se ve srovnání s elektroforézou či imunofixací o výrazně citlivější metodu, s jejímž testováním již výzkumníci na renomované Mayo Clinic ve Spojených státech začali a první výsledky (Murray D et al., Clin Lymphoma Myeloma Leuk 2019;19-Suppl:e45) představili na IMW.
Je už jasno v terminologii a definici hypoaktivního močového měchýře? I detruzorové hypoaktivity? Nebo se necháme dál mást výrazy typu „detruzorová hypotonicita“, „zhoršená kontraktilita detruzoru“, „selhání funkce m. detrusor“ nebo „akontraktilita detruzoru močového měchýře“. A jak vlastně přistupovat k pacientům, kteří hypoaktivitou m. detrusor trpí? Léčit všechny?
Na 65. výroční konferenci České urologické společnosti ČLS JEP v Praze prezentoval doc. MUDr. Štěpán Veselý, Ph.D., z Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze průzkum autorského kolektivu tamního pracoviště, který se dlouhodobě zaměřuje na problematiku vhodného časového odstupu prvního odběru vzorků pro stanovení hladiny prostatického specifického antigenu u pacientů po radikální prostatektomii – problematiku v odborné literatuře doposud poměrně nepodloženou.
Britští výzkumníci (Pawlyn C et al., Clin Lymphoma Myeloma 2019;19-Suppl:e2) v randomizované studii Myeloma XI testovali v rámci indukční léčby u nově diagnostikovaných pacientů (n = 1 056) s mnohočetným myelomem (MM) před plánovanou autologní transplantací (ASCT) přípravek karfilzomib ve čtyřkombinaci s cyklofosfamidem, lenalidomidem a dexametazonem oproti tripletům na bázi imunomodulačních léků (cyklofosfamid-talidomid-dexametazon – CTD, nebo cyklofosfamid-lenalidomid-dexametazon – CRD).
Jak postupovat, pokud nemáte k dispozici to správné léčivo a nehodláte podávat jiný lék off-label? Napoví Vám možná kazuistika slovenských kolegů, kterou prezentovali na letošním českém internistickém kongresu a publikovali také v Journal of Cardiovascular Pharmacology.
Každé chronické postižení ledvin pacienta automaticky katapultuje do vyšších úrovní klasifikace kardiovaskulárního rizika, jak je ostatně zmiňováno v recentních i předchozích doporučeních pro management dyslipidemie. Jak by měl internista přistupovat k těmto pacientům? Snižovat koncentraci LDL-cholesterolu k nule?
V průběhu nedávných Českých kardiologických dnů přednesla poutavé sdělní také prof. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D., z III. interní – kardiologické kliniky 3. LF UK a FNKV v Praze. Citovala i některé analýzy, které teprve aktuálně míří do odborných periodik, a zaměřila se především na bezpečnost kombinované antitrombotické léčby u nemocných s fibrilací síní (FS) a akutním koronárním syndromem (AKS). Fibrilací síní trpí až každý osmý pacient léčený pro AKS a též riziko recidivy infarktu myokardu je u osob s FS zvýšené – účinnost a bezpečnost léčby je zde tedy rozhodně zásadní. To platí i pro kombinovanou antikoagulační a antitrombotickou terapii.
V právě uplynulém roce 2019 spatřily po pěti letech světlo světa další guidelines Evropské kardiologické společnosti (ESC) i pro oblast diagnostiky a léčby akutní plicní embolie. Změn je mnoho a jsou významné, některá doporučení jsou poměrně kontroverzní a ne zcela podložená publikovanými daty. Český překlad zkrácené verze vyjde na jaře, avšak vybraná témata si přečtěte u nás již nyní.
Přímé srovnání bazálních inzulinů 2. generace glargin 300 U/ml a degludek 100 U/ml naznačuje, že glykemická kontrola i bezpečnostní profil obou přípravků jsou obecně velmi podobné. Existují však populace pacientů, které by mohly více profitovat právě z podání jednoho z nich. Kteří diabetici to jsou?
Nejrelevantnějším zdrojem informací pro diabetiky 1. i 2. typu stále zůstává lékař, v 10–15 % přijímají pacienti informace od sestry v ambulanci, nicméně podobný počet diabetiků uvádí jako zdroj informací také internet. Zdá se, že toto médium bude do budoucna hrát čím dále větší roli. Myslíte, že je možné podle analýzy výrazů hledaných prostřednictvím webového prohlížeče predikovat rozvoj diabetu?
Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) trpí v ČR podle kvalifikovaných odhadů zhruba 7 % dospělé populace. Velká část z nich není ve specializované péči pneumologů, někdy ani nevyhledá svého praktického lékaře, nebo jej navštěvuje pouze v době akutních zhoršení, tzv. exacerbací, avšak dlouhodobě se u něj neléčí. Není proto divu, že u některých pacientů může docházet k chybám v rámci diferenciální diagnostiky CHOPN. Které komorbidity a alternativní diagnózy se mohou na symptomatice bronchiální obstrukce kromě CHOPN také podílet?
Tipnete si, kolik pacientů s těžkým refrakterním astmatem indikovaných k biologické léčbě je pravděpodobně v populaci českých astmatiků? Prvotní střízlivé odhady hovořily o několika málo stovkách nemocných, kteří by mohli splňovat úhradová kritéria pro biologickou léčbu inhibitory interleukinu 5. Co napovídají analýzy zahraničních „real-world“ dat i odhady vycházející z údajů Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR?
Diferenciální diagnostika akutní dušnosti a/nebo bolestí na hrudi je denním chlebem internisty na příjmové ambulanci – to je přesná formulace ze sdělení MUDr. Zdeňka Monharta, Ph.D., působícího na Interním oddělení Nemocnice Znojmo, které přednesl na nedávném stěžejním českém internistickém kongresu. A tento zkušený odborník jistě ví, co a proč říká. Dle jeho názoru je i léčba akutní plicní embolie méně „kardiocentrum-dependentní“ než léčba akutního koronárního syndromu. Co si o předneseném příspěvku myslelo auditorium v pražském Kongresovém centru? A jak situaci osvětlují data ze studií a čerstvá doporučení pro diagnostiku a léčbu plicní embolie?
Nestává se často, aby čeští lékaři publikovali výsledky své práce v nejprestižnějším světovém časopise ve svém oboru. Zcela výjimečně pak dojde k tomu, že tyto výsledky mají potenciál ovlivnit medicínu na globální úrovni. A přesně to se podařilo českým diabetologům. A jakou práci jde a jaké další pozitivní dopady přináší pro českou diabetologii?
Biologika jsou schopná držet pod kontrolou řadu chronických onemocnění, která v minulosti nekončila právě příznivě. Tato léčiva ale mají i svou druhou tvář. Tím, že cíleně zasahují do imunitního systému, což je žádoucí, jej také velmi specificky poškozují, a to vede ke vzniku infekčních onemocnění a autoimunitních postižení. Jakých potíží je potřeba se obávat? Mohou biologika pacienta i zabít?
Na letošních Českých kardiologických dnech v pražském hotelu Pyramida vystoupil i MUDr. Jiří Veselý z Kardiologické ambulance EDUMED, s. r. o., v Broumově, který se před plným sálem kolegů nahlas zamyslel nad rolí ambulantních kardiologů v péči o pacienty s fibrilací síní. Je nemalá. A významná! Navíc léčba již může být v současnosti poměrně snadná, účinná i bezpečná. Ukazují to koneckonců i prezentované studie a metaanalýzy.
Evropská kardiologická společnost (ESC) ve spolupráci s Evropskou společností pro studium diabetu (EASD) vytvořila nové guidelines pro diabetes, prediabetes a kardiovaskulární onemocnění, které přinášejí zajímavé novinky například v léčebném algoritmu antidiabetické léčby. I přestože se doporučení opírají o randomizované studie, řada lékařů je vůbec nepoužívá. Doufejme, že mezi ně nepatříte i Vy! Ať je to jakkoliv, rozhodně stojí za to vědět, o čem tato odborná doporučení pojednávají.
Po téměř 3 letech čekají portál Dianews.cz podstatné změny. Pomozte nám vyplněním stručného dotazníku zjistit, v čem bychom se podle Vás měli zlepšit, abychom co nejvíce vyšli vstříc potřebám Vás, diabetologů. Jaký druh informací preferujete a které rubriky byste do Dianews.cz chtěli přidat?
Složitým otázkám v oblasti antikoagulační léčby se ve svém sdělení na XXVI. sjezdu ČIS ČLS JEP věnoval prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, z I. interní kliniky – kardiologické při LF UP a FN Olomouc. Pojďme se podívat, kterým pacientům vlastně podat přímé perorální antikoagulans (DOAC) tak, aby bylo vyhověno pravidlům pro úhradu léčby. Jak to učinit u pacientů s renální insuficiencí? A jak mají internisté léčit osoby s trombem v levé síni či nemocné podstupující kardioverzi?
Ulcerace na končetinách nejen že snižují kvalitu života nemocného bolestivostí, otokem, sekrecí či nutnými častými převazy rány/ran, ale často jsou i projevem přítomnosti jiného onemocnění. Především však také u ischemických lézí dochází k ohrožení samotné končetiny i pacientova života. Co vše musí zvažovat lékař při zhodnocování stavu pacienta s takovými defekty? Na co si dát pozor?
Jaké jsou současné zásady léčby astmatu u dětí? Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., stručně vysvětluje změny v doporučeních GINA u předškolních a starších dětí. Jaké je postavení SABA u nemocných s lehkou formou astmatu a u kterých skupin pacientů zvažovat podání preventivní protizánětlivé léčby?
Integrovaná studie španělských a francouzských autorů (Rosiñol L et al., OAB-001, Clin Lymphoma Myeloma Leuk 2019;19/10 Suppl./:e1–e2) srovnávala léčebné režimy VTD a VRD v rámci indukční léčby u nemocných před autologní transplantací kostní dřeně (ASCT). Cílem bylo porovnat standardní parametry úspěšnosti terapie, například dobu do progrese (TTP), léčebnou odpověď, respektive minimální reziduální chorobu (MRD) – tedy to, jak hluboká příslušná léčebná odpověď vlastně je. Až donedávna byla totiž v tomto smyslu posuzována a srovnávána hlavně kompletní remise. Dnes se používají kvalitnější léčebné odpovědi, a to molekulární či imunofenotypová kompletní remise, které umožňují mnohem podrobnější sledování zbývajícího postižení organismu nádorem.
Do bonifikačního programu VZP PLUS se zatím nezapojilo příliš mnoho diabetologů, protože jej od počátku provází řada problémů. ČDS a OSAD se však před koncem roku podařilo domluvit výrazné změny v podmínkách programu, které jej činí mnohem atraktivnějším. Která konkrétní vylepšení to jsou? Poslechněte si komentář MUDr. Marcely Szabó, předsedkyně OSAD.
Kdy pojmout podezření na diabetickou ketoacidózu (DKA) asociovanou s podáváním gliflozinů? A na jaké léčebné omyly při léčbě DKA je třeba si dávat pozor? Podle čeho rychle odlišit počínající sepsi od „běžné infekce“? Které 3 základní otázky jsou klíčové v diferenciální diagnostice sepse? Na tyto otázky se snaží odpovědět prof. MUDr. Zdeněk Rušavý, Ph.D.
Vapování elektronických cigaret (EC) se do nedávna těšilo rostoucí oblibě, protože v porovnání s kouřením cigaret představuje až 95% snížení zdravotního rizika. V poslední době se však v souvislosti s užíváním EC objevila epidemie poškození plic, kvůli které řada zemí zaujala vůči alternativním zdrojům nikotinu značně negativní postoj. Jak se toto plicní postižení (EVALI – e-cigarette or vaping-associated lung injury) diagnostikuje a léčí? Které vapovací produkty jsou v tomto ohledu nebezpečné a jak se k užívání EC staví regulační autority v Evropě či zámoří?
Co vyplývá z přednáškového duelu MUDr. Viktora Kašáka a doc. Petra Čápa na téma PRO a PROTI vysazení kontrolujících antiastmatik, který zazněl na XXI. kongresu ČPFS a SPFS v Olomouci? Je tato otázka po zveřejnění doporučení GINA 2019 ještě relevantní? Podívejte se na souhrn hlavních argumentů hovořících proti vysazování inhalačních kortikoidů i na argumenty podporující tuto možnost.
Poslat, či neposlat? Váháte nad tím, zda pokračovat dál v léčbě astmatika, kterého se Vám navzdory vysokým dávkám inhalačních kortikoidů a další přídatné medikaci nedaří dostat pod kontrolu, nebo jej odeslat na konzultaci do centra pro těžké astma? A víte, v čem mohou konkrétně lékařům v terénu tato specializovaná pracoviště pomoci?
V dalším komentáři z rubriky RespiroFocus Vás MUDr. Lucie Heribanová mimo jiné seznámí s tím, jaké mýty a omyly panují kolem péče v těchto centrech.
Čím dál častěji se lékaři setkávají s pacienty léčenými antikoagulační terapií, kteří vyžadují intervenční zákrok na tepnách myokardu. A to nejen proto, že se úroveň koronárních intervencí u nás vyvinula do té míry, že je možno každoročně provést až 23 000 těchto výkonů. Často se ovšem jedná o osoby vyššího věku, a ne právě zřídka i trpící dalšími onemocněními, jako například fibrilací síní. Jak v těchto případech postupovat? Duálně?
Dlouhodobá antikoagulační léčba je spojena se zvýšeným rizikem vzniku náhlého gastrointestinálního krvácení, proto jsou antikoagulancia často předepisována i v kombinaci s inhibitory protonové pumpy. Výsledky nedávných farmakokinetických studií však upozornily na možnost vzniku vzájemné interakce mezi protonovými inhibitory a podávanými přímými orálními antikoagulancii. Je toto riziko u některých z nich nižší?
V pražském hotelu Clarion vystoupil na 65. výroční konferenci České urologické společnosti ČLS JEP i doc. MUDr. Jan Krhut, Ph.D., z Oddělení urologie FN Ostrava, který se ve svém sdělení zamyslel nad tím, jaký vliv má léčba lokalizovaného karcinomu prostaty na funkci dolních močových cest (obecně – ne právě nejlepší) i další práci s pacientem v urologické ambulanci. Týká se to i té Vaší?
Po rozhodnutí indikovat u pacienta cystektomii se nabízí otázka, zda zvolit variantu šetřící prostatu, nebo zda je lépe kvůli obavám z karcinomu prostaty provést radikální cystoprostatektomii. Pro informovanější rozhodnutí se rozhodl tým lékařů Urologického oddělení Krajské nemocnice v Liberci retrospektivní analýzou vyhodnotit výsledky záchytu nádorového bujení.
Na 65. výroční konferenci České urologické společnosti ČLS JEP zajímavě hovořila PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D., absolventka Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, o úskalích urologické léčby gravidních pacientek z pohledu farmaceuta, jistě podnětného i pro urology. Jak vlastně moderní medicína aktuálně bojuje s narůstající rezistencí mikroorganismů vůči antibiotikům? Pomůže tymián? Nebo bude stačit synergický efekt vitaminu D?
Prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, z I. interní kliniky – kardiologické při LF UP a FN Olomouc okomentoval v kuloárech pražského kongresu ČIS 2019 tři pro něj zásadní novinky z letošního kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC), které by měly zajímat internisty a kardiology v terénu.
Může mikrobiota či mikrobiom ovlivňovat imunitní nebo kardiovaskulární systém? A proč by neměly? Dozajista to již poměrně dlouho dělají. Mikrobiální osídlení těl savců se vyvíjelo a adaptovalo desítky milionů let a hraje důležitou roli ve fyziologických i patologických procesech jejich nejrůznějších orgánových systémů neméně dlouho. To, že těmto aspektům vědci nepřikládali primární důležitost nebo že se na jejich výzkum více soustředí až teprve v posledních desetiletích, na věci nic nemění. Prudce se ale mění lidská civilizace, životní prostředí, dieta i medikace. Co vlastně víme o těchto lidstvu přátelských mikrobech v roce 2019?
Od 1. prosince 2019 začíná platit nový číselník zdravotnických prostředků, jehož agendu po VZP nově od letošního roku převzal Státní ústav pro kontrolu léčiv. Co nového tato změna přináší v oblasti diabetologie? Kolik proužků do glukometrů bude například diabetikům nově hrazeno v závislosti na typu léčby?
Ambulantní pneumologové a praktičtí lékaři často sdílejí péči o pacienty s plicními chorobami. Jak optimálně nastavit spolupráci mezi oběma odbornostmi ku prospěchu pacientů? Kterých diagnóz by se sdílená péče měla týkat především a jaké kompetence praktiků by v této souvislosti mohly posílit? Na výsledek posledních jednání mezi Českou pneumologickou a ftizeologickou společností ČLS JEP a Společností všeobecného lékařství ČLS JEP jsme se zeptali MUDr. Ivany Čierné-Peterové, 1. místopředsedkyně ČPFS.
I když většina astmatiků trpí lehkou formou astmatu, jejich inhalační terapie bývá většinou pouze symptomatická (SABA) a nepostihuje podstatu onemocnění. Proto v nových guidelines GINA doporučuje v 1. stupni změnit strategii léčby. Nově by se měla jednak přizpůsobit typickému chování pacientů, ale současně vedle úlevové bronchodilatace ovlivňovat i zánětlivé procesy v dýchacích cestách.
Podívejte se v komentáři MUDr. Ester Seberové, jaký postup GINA v 1. stupni léčby astmatu nově preferuje.
Starší lidé představují značně specifickou skupinu nemocných a jejich nároky a reakce na předepsanou léčbu jsou často diametrálně odlišné než u populace mladšího a středního věku. Týká se to pochopitelně i léčby diabetu. V čem konkrétně se přístup k seniorům diabetikům liší od mladších pacientů? Jak správně nastavit cílové hodnoty kompenzace diabetiků ve vyšším věku a jaká jsou specifika farmakoterapie u této věkové kategorie?
Během posledních 20 let došlo v chirurgické léčbě karcinomu prsu k výraznému ústupu od axilárních disekcí. Tento výkon byl tradičně prováděn u všech pacientek a byl považován za „stagingový“, nicméně u dvou třetin žen sloužil ke zjištění, že uzlinové postižení nemají. Řada klinických studií i menších prací potvrzuje, že vynechání axilární disekce v řadě klinicky definovaných situací nebývá spojeno se zhoršením léčebných výsledků. Ke zbytečnému odstranění uzlin z podpaží se však přistupuje stále. Co je příčinou a v jakých situacích se chybuje nejvíce?
V dřívějších dobách byl výskyt kontaktní senzibilizace a alergické kontaktní dermatitidy u dětí značně podceňován; předpokládalo se, že za výskyt kožních projevů mohou spíše choroby endogenního původu, jako jsou například atopická nebo seboroická dermatitida. Až v 80. letech 20. století vyšly první publikace poukazující na fakt, že by to přece jen mohlo být trochu jinak. V posledních dekádách je prevalence kontaktních dermatitid u dětí srovnatelná s dospělou populací.
Ani několikadenní odborná akce nemusí být nudná, a to ani když se jedná o rutinní nebo moderní antikoagulaci, klinické studie, grafy, statistiky, kazuistiky či videozáznamy. I o této komplexní problematice se dá komunikovat živě, hravě a interaktivně. Jak ostatně dokázalo několik mladých českých specialistů – kardiologů, internistů a neurologů, i jejich o maličko více prošedivělých druhů během semináře MasterClass 2019 při taktickém výkladu či diskusích na ostří meče. Začtěte se do několika řádků jejich dobrodružného příběhu…
Vývoj senzibilizace na významné kontaktní alergeny, k nimž patří především kovy, plastické hmoty, látky obsažené v barvách na vlasy, a také některé vonné směsi a jejich složky, je v ČR dlouhodobě sledován a poměrně dobře zmapován. Jaké lze učinit závěry z těchto dlouhodobých pozorování a jak předejít vzniku kontaktních dermatitid?
MUDr. Martina Skácelová, Ph.D., z III. interní kliniky LF UP a FN Olomouc na XV. kongresu českých a slovenských dermatologů systematicky komentovala modelového pacienta, na kterém si nejprve „vyzkoušela“ dotazník PEST, a potom i orientační možnosti vyšetření kloubů, které byly voleny tak, aby bylo možné je provést i v ordinaci dermatologa. Jak postupovat, co přesně vyšetřovat a na co se ptát?
Je běžné, že řada pacientů s lehkou i intermitentní formou astmatu se spokojí pouze s úlevovou medikací a vynechává pravidelné užívání kontrolujících antiastmatik. Výsledkem je nedostatečná kontrola jejich onemocnění a zvýšený výskyt exacerbací. Jak zlepšit špatnou adherenci k pravidelné protizánětlivé léčbě, potlačit historické diskrepance v guidelines i rozdíly mezi subjektivním vnímáním pacienta a skutečnou tíží jeho onemocnění? Nabízí se elegantní a pro pacienta nenáročné řešení.
Jaký počet eozinofilů je považován za hranici pro průkaz přítomnosti eozinofilního zánětu? Stačí pro posouzení pouze diferenciální rozpočet leukocytů udávaný v procentech? A jaký význam při posouzení míry eozinofilního zánětu má vyšetření koncentrace oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu, tzv. FeNO? Podívejte se na krátký videokomentář MUDr. Lucie Heribanové, ve kterém na tyto a další otázky najdete odpověď.
Dá se říci, že naprostá většina astmatiků, více než 95 % z nich, by se zásluhou dnešních farmakologických možností teoreticky měla blížit obrazu zdravého člověka. Jaká je však skutečná každodenní realita? Podívejte se na hlavní důvody toho, proč se nedaří teoretické předpoklady naplňovat v praxi.
Představuje kolísání glykemií diabetiků 1. typu, kteří usedají za volant svého vozu, reálné nebezpečí pro ně či pro ostatní účastníky silničního provozu? Jak moc se liší výskyt hypoglykemií při řízení od jiných běžných denních činností a existují rozdíly v jejich počtu v závislosti na řízení v různé denní době? Na podobné otázky se snažila dát odpověď práce prezentovaná nedávno na kongresu Technologie v diabetologii 2019 v Plzni.
Na letošní 65. výroční konferenci České urologické společnosti ČLS JEP jsme vyslechli i shrnutí známých a méně známých faktů o incidenci, prevalenci, diagnostice, prevenci a terapii karcinomu prostaty (CaP) v ČR. Jak si stojíme na evropském žebříčku? A jaké jsou predikce? A novinky? A úspěchy v kurativní léčbě? Jsou? Budou?
Nové senzory pro kontinuální (CGM) či okamžité (FGM) monitorování glukózy nabízejí převratnou změnu v pohledu na diabetes a podle odborných doporučení jsou preferovanou volbou selfmonitoringu u pacientů s diabetem 1. typu. Účastníků nedávného kongresu Technologie v diabetologii 2019 v Plzni jsme se zeptali: Co brání většímu používání nových technologií v ambulantní diabetologické praxi? Podívejte se na odpovědi diabetologů z terénu i velkých center.
Během setkání MasterClass 2019 se přítomní odborníci dozvěděli i mnoho zajímavého o moderní antikoagulační léčbě a nejrůznějších aspektech, které musejí zvažovat u svých pacientů, mimo jiné těch s hlubokou žilní trombózou (VTE). Například i od doc. MUDr. Radovana Malého, Ph.D., působícího na I. interní kardiologické klinice FN v Hradci Králové. Ten se zaměřil na prezentaci zajímavých kazuistik i shrnutí zásad platných při antikoagulaci fragilních pacientů či osob podstupujících menší či větší chirurgické a jiné intervence. A samozřejmě na aktuální trendy v přemosťování těchto operací pomocí nízkomolekulárních heparinů.
Účastníky 65. výroční konference České urologické společnosti ČLS JEP v Praze informoval specialista na farmakoterapii o tom, co lékaře čeká s předpokládaným schválením pacientského lékového záznamu a na co si urologové mají (již nyní) dávat pozor při preskripci léčiv. Co se tedy chystá? Máme se obávat záplavy právních sporů? Již nyní? Nebo až od července 2020?
V průběhu letošního kongresu České urologické společnosti ČLS JEP byly prezentovány i výsledky olomouckého pracoviště u retropubické a roboticky asistované radikální prostatektomie (n = 400), a to z hlediska krátkodobé a dlouhodobé efektivity u močové inkontinence. Haná jede!
O složitosti rozhodování při léčbě pacientů (především s fibrilací síní) na interním oddělení hovořil během setkání odborníků MasterClass 2019 v Praze prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, z I. interní kliniky – kardiologické při LF UP a FN Olomouc. Zaměřil se mimo jiné i na zásadní aspekty antikoagulační terapie u pacientů s postižením renální funkce, na vysazování antikoagulancií u osob podstupujících chirurgický zákrok a opodstatněnost redukce dávky přímých orálních antikoagulancií (DOACs) v určitých situacích. A také na dotazování se kolegů v sále ohledně postupu léčby u prezentovaných vzorových stavů a komplikací.
„Jsem ráda, že přichází doba, kdy díky nastavení úhradového mechanismu můžeme začít používat inhibitory CDK4/6 v každodenní klinické praxi. Doufám, že jejich širší uplatnění u žen s HR+/HER2– metastatickým karcinomem prsu nebude probíhat jako podle absurdního dramatu Čekání na Godota a že stále nebudeme nuceni psát žádosti na pojišťovnu.“
Pozitivita estrogenních a progesteronových receptorů, grade nádoru, jeho proliferace či stav HER2. To jsou prediktivní a prognostické faktory, které musejí být důkladně vyšetřeny pro správné rozhodnutí o adjuvantní léčbě karcinomu prsu. Jejím cílem je snížení rizika relapsu onemocnění s ohledem na co nejmenší komplikace a následky terapie včetně její nadbytečné indikace. Ve kterých případech dochází k nadléčení nejčastěji?
Výsledky klinického hodnocení PRAGUE-17 na letošním kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) prezentoval doc. MUDr. Martin Mates, CSc., FESC, z Nemocnice Na Homolce v Praze. Jak dopadla studie non-inferiority u pacientů s fibrilací síní podstupujících uzávěr ouška levé síně či terapii přímými perorálními antikoagulancii (DOACs)? Zanechali naši odborníci výraznou stopu na této zásadní evropské odborné akci a ve světové kardiologii?
O několik zajímavých kardiologicko-internistických postřehů z nedávno proběhlého kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) se s Vámi podělí prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, z I. interní kliniky – kardiologické při Fakultní nemocnici Olomouc. Čtěte dále, ať Vám neunikne žádná z podstatných novinek z letošní Paříže.
Během letošní 65. výroční konference České urologické společnosti ČLS JEP vystoupil také doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, z Urologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze, který se zamyslel nad tím, jak se žije pacientům se symptomy dolních močových cest a jaká je kvalita jejich života. Je vše růžové? Nebo by mohlo být i růžovější?
Během letošní 65. výroční konference České urologické společnosti ČLS JEP došlo i na přehledová sdělení, mimo jiné z oblasti funkční urologie. Co je nového v této části oboru? Objevily se od minulého národního kongresu nějaké novinky, zajímavá zjištění či převratné zprávy?
Na semináři MasterClass 2019 seznámil přítomné kolegy s postupy a aktuálním vývojem v oblasti endovaskulární terapie žilního tromboembolismu MUDr. Miroslav Chochola, CSc., působící na II. interní klinice – klinice kardiologie a angiologie při VFN a 1. LF UK v Praze. Rozvedl, proč má – kromě ochrany žilních chlopní – smysl léčit hlubokou žilní trombózu (DVT) právě tímto způsobem.
Je známým faktem, že retrospektivní výzkumy realizované na podkladě dat z reálné praxe (RWD) jsou významným zdrojem informací o účinnosti i bezpečnosti léčiv uvedených do praxe. Jejich limitacemi je samozřejmě riziko určitého zkreslení získaných výsledků, méně konzistentní údaje o podrobných parametrech sledované populace i slabší homogenita pacientských skupin. Rozhodně však vědcům i odborníkům v terénu napomáhají při ověřování účinků léků v rámci dlouhodobější léčby i v zodpovídání otázek, které nezodpověděly klinické studie. Randomizované studie samozřejmě v medicíně doposud zůstávají zásadní součástí rozvoje mj. farmakoterapie. Pro získání relevantních údajů a jejich správnou interpretaci je klíčová zvolená metodika výzkumu a analýz, jakož i volba zdrojů dat a správné sestavování kohort subjektů. Informace o současném vývoji těchto vědních disciplín na letošním kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Paříži zazněly i na podkladě čerstvých dat o léčbě žilního tromboembolismu přímými perorálními antikoagulancii (DOACs).
Co si na nedávném kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Paříži se zájmem vyposlechla předsedkyně výboru České angiologické společnosti doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.? Zde je stručný přehled pěti odborných sdělení, která považuje za nejdůležitější.
Jakou kompenzaci diabetu dosahují čeští pacienti léčení inzulinoterapií ve srovnání se zahraničím? Zdá se, že podíl českých diabetiků dosahujících cílových hodnot glykovaného hemoglobinu je v porovnání se zahraničními daty srovnatelný. Přesto v oblasti inzulinoterapie existují v klinické praxi nemalé rezervy.
Hrozí při podávání biologické léčby, která je považována nejen za velmi účinnou, ale i bezpečnou, klinicky významné lékové interakce? Jsou mezi jednotlivými biologiky nějaké rozdíly? Je třeba při biologické léčbě těžkých astmatiků zvažovat její interakce s jinou terapií?
Česnek, ženšen, sója nebo heřmánek. Nejen mezi onkologickými pacienty je populární názor, že jakékoli přípravky získávané z přírodních zdrojů jsou zdraví neškodné a mohou na něj mít jen pozitivní efekt. Postrádají však informace o tom, že právě fytofarmaka, která jsou na tuzemském trhu zastoupena poměrně významně, jsou vysoce účinné látky asociované i s nežádoucími účinky a především s lékovými interakcemi různého charakteru, jež mohou ovlivnit protinádorovou terapii.
„Věřící sice nejsem, ale o zachování pravidelné srdeční činnosti si mimo jiné myslím toto – jelikož se jedná o fyziologický stav, má cenu se o jeho znovunastolení všemožně snažit. A modlím se, aby se ani při nefarmakologické terapii fibrilace síní cestou katetrizační ablace již nikde v ČR před výkonem nepřerušovala antikoagulační léčba,“ pronáší v úvodu svého poutavého sdělení, předneseného během setkání MasterClass 2019, prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC, z Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze. „V naší zemi se zhruba dvě třetiny katetrizačních ablací provádějí pro fibrilaci síní. A data o tom, že ani těmto pacientům periprocedurální vysazení antikoagulancií rozhodně nesvědčí, máme k dispozici.“
Proč v léčbě hypertenze preferovat fixní kombinace? A proč se snažit léky spíše rychleji titrovat a neváhat se zvyšováním dávek? Čím jsou nemocní motivováni? V jedné minutě Vám to poví prof. Jan Filipovský:
Dušnost bývá přirozeně nejčastěji asociována s respirační patologií, nicméně u řady pacientů může vznikat v souvislosti s onemocněním srdce či neuromuskulárními poruchami nebo i bez zjevných somatických příčin. U predisponovaných jedinců ji mohou navodit silné emoce či psychiatrické poruchy spojené s anxietou. Jak moc se na dechových potížích Vašich pacientů podílí psychická složka? Netrpí Váš pacient s dušností náhodou panickou poruchou? Seznamte se s pohledem uznávaného psychiatra MUDr. Radkina Honzáka, CSc., který mimo jiné prozradí, kdy mít podezření na depresi a úzkost u pacienta se somatickým onemocněním.
Podle čeho jednoduše rozlišit, o jaký typ astmatu se jedná? Jsou při tom důležitější koncentrace IgE protilátek, klinické projevy atopie, nebo jiné markery? Jaké jsou typické charakteristiky pacientů s eozinofilním alergickým, eozinofilním nealergickým a non-eozinofilním astmatem? Podívejte se na krátký videokomentář, ve kterém Vám MUDr. Lucie Heribanová vše přehledně připomene.
Jaká očekávání od terapie mají nemocní, kteří trpí pouze občasnými symptomy nebo pouze opakovanými potížemi v rámci infekce? Proč mylně vnímají inhalaci SABA jako klíčovou součást své léčby? Seznamte se s třemi hlavními problémy v léčbě pacientů s lehkým astmatem i jejich řešením.
Více než 95 % astmatiků by se zásluhou dnešních farmakologických možností teoreticky mělo blížit obrazu zdravého člověka. Přesto je realita mnohem méně optimistická. Doc. MUDr. Milana Teřla, Ph.D., z Kliniky pneumologie a ftizeologie LF UK a FN Plzeň jsme se proto zeptali, na co se podle něj v klinické praxi v péči o astmatiky nejčastěji zapomíná. Podívejte se, které dvě oblasti považuje za klíčové.
Ačkoliv klinická hodnocení srovnávající léčbu přímými perorálními antikoagulancii (DOACs) s antagonisty vitaminu K (VKA) byla provedena (studie RE-LY, ROCKET AF, ARISTOTLE, ENGAGE AF), randomizovaná klinická studie, která by porovnávala klinické výsledky léčby jednotlivými DOACs mezi sebou, prozatím k dispozici není. I proto je každá informace o rozdílech v jejich působení vítána. Souborných vědeckých podkladů z reálné praxe o charakteristikách a výsledcích antikoagulační léčby pacientů s fibrilací síní však také není právě přebytek. Některá bílá místa na mapě zkušeností s touto léčbou se aktuálně pokusila zaplnit studie NAXOS, jejíž výsledky byly zveřejněny 1. září 2019 v rámci probíhajícího kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Paříži. Studie byla velmi rozsáhlá – zahrnula data prakticky celé francouzské (66milionové) populace a na úrovni reálné praxe přinesla cenné poznatky o účinnosti i bezpečnosti antikoagulační léčby apixabanem v porovnání s VKA - warfarinem a DOACs - rivaroxabanem a dabigatranem.
Doc. MUDr. Martin Mates, CSc., FESC, vedoucí lékař Oddělení intervenční kardiologie pražské Nemocnice Na Homolce, se s námi podělil o pět svých největších odborných zážitků z nedávného kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Paříži.
Nechce-li diabetolog rezignovat na dosažení cílových hodnot kompenzace, musí navzdory benefitům moderních antidiabetik často volit léčbu s potenciálem vyvolání hypoglykemie. Při které antidiabetické terapii jsou pacienti hypoglykemiemi ohroženi nejvíce? Jak těmto stavům předcházet a jak je případně řešit?
Proč se vlastně zabývat lékovými interakcemi přímých antikoagulancií (DOACs)? A které z lékových interakcí, s nimiž se lékaři v praxi setkávají, jsou u těchto léčiv klinicky relevantní? Existují rozdíly v expozici (AUC) a v koncentraci při léčbě gatrany či xabany? Jak jsou velké? A jsou mezi jednotlivými DOACs významné rozdíly, co se týká rizika interakcí? A jak ovlivňují výslednou koncentraci DOACs další faktory (renální funkce, věk, farmakogenetická výbava, dávkování či hmotnost pacienta)? Odpovědi na semináři MasterClass 2019 poskytl prof. MUDr. Jan Bultas, CSc., z Ústavu farmakologie 3. LF UK v Praze.
„Když rozhodujeme o terapii metastatického karcinomu prsu, vždy musíme dopředu uvažovat i o tom, jak budeme v léčbě pokračovat dál. A to hlavně u HR+ pacientek, které mají za sebou již několik předchozích linií,“ konstatovala MUDr. Katarína Petráková, Ph.D., z Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu v Brně, na satelitním sympoziu společnosti Pfizer, jež bylo součástí 43. brněnských onkologických dnů 2019.
Diagnóza onkologického onemocnění s sebou nepochybně přináší velké množství emocí. Převážná část z nich je negativních, přičemž několik recentních studií poukazuje na fakt, že pokud působí dlouhodobě, mají i negativní dopad na imunitní systém a další pochody probíhající v nádorovém mikroprostředí. Naproti tomu se zdá, že pozitivní emoční prožitky mohou progresi tumoru zpomalit. Velkou roli při zvládání náročných psychických stavů pacienta přitom sehrávají jeho blízcí včetně ošetřujícího lékaře.
Jaké otázky by si měl klást každý lékař, který u pacienta, jenž nemá dobře kompenzovaný krevní tlak pod 140/90 mm Hg, přemýšlí o revizi antihypertenzní terapie? V půlminutě Vám je shrne MUDr. Eva Kociánová:
Ačkoli mají lékaři k dispozici řadu účinných léčivých přípravků, které mohou významným způsobem zlepšit prognózu nemocných s chronickým srdečním selháním, nejsou využívány s dostatečnou efektivitou. Například nedostatečná titrace inhibitorů ACE a beta-blokátorů představuje v současnosti jednu z nejzávažnějších farmakoterapeutických komplikací. Alarmujícím zjištěním vyplývajícím z nedávno provedených studií je fakt, že cílových dávek léčivých přípravků dosahuje pouhá pětina nemocných (!). Tento značně nežádoucí jev je zapříčiněn více faktory, zejména nedostatečnou informovaností a inercií lékařů, finančními aspekty léčby a také obavami z možných nežádoucích účinků na základě zvyšování titrované dávky. Jsou tyto obavy oprávněné?
Novým přístupům k léčbě a prevenci tromboembolismu se na letošní odborné akci MasterClass 2019 věnovala doc. MUDr. Debora Karetová, CSc., z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze. Připomenula přítomným kolegům, jak mílovými kroky běží čas i medicína – zatímco před 30 lety se hluboká žilní trombóza léčila striktním sedmidenním klidem na lůžku a parenterálně podávaným heparinem, v současnosti již jsou k dispozici mnohem sofistikovanější postupy, léčiva i guidelines. Co vše nabízí lékařům a pacientům v této oblasti naše moderní éra a aktuální vědecké pokroky? Mohou se pacienti s žilní trombózou (VTE) začít pohybovat i dříve než za týden?
„Je možná až překvapivé, jak v současné farmakoterapii dominují biologická léčiva – ve Spojených státech například, dle serveru MEDSCAPE, aktuálně mezi deseti nejprofitabilnějšími léky figuruje devět monoklonálních protilátek. Alespoň tím desátým je ,klasický‘ lék – a sice přímé orální antikoagulans apixaban,“ zahajuje zajímavou aktualitou během letošního expertního setkání MasterClass 2019 svou přednášku na téma moderní antikoagulace u pacientů se síňovými fibrilacemi prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK v Praze. A v neméně poutavém duchu pokračuje…
Nemalé procento hypertoniků svou terapii postupně přerušuje či vysazuje léky a vystavuje se tím zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku. Jednou z cest, jak tuto non-compliance omezit, je použití fixních kombinací, které zaručují, že nemocný užívá léčbu daleko spolehlivěji, než když je rozdělena do několika tablet. Více Vám v jedné minutě prozradí prof. Aleš Linhart:
Spektrum léčiv a metod, které se dají použít v boji s psoriázou, je dnes už poměrně široké; setkat se lze jak s moderními prostředky určenými k lokálnímu použití, tak se systémovými biologiky. K dosažení optimálního účinku je však nutné vybírat nejvhodnější terapii pro konkrétního pacienta – tak, aby jej zbytečně nezatěžovala a byla maximálně efektivní. Jaké faktory je třeba zvážit, než padne finální rozhodnutí o způsobu léčby?
NULL