Jak neztratit duševní zdraví během pandemie COVID-19?

Klinická psycholožka doc. Laura Janáčková radí, jak by měli lékaři v současné době komunikovat s úzkostnými pacienty nebo co by měli sami dělat pro to, aby si zachovali duševní zdraví.

Pravidla, jak během epidemie COVID-19 vyšetřovat pacienty „na dálku“

Pro větší bezpečnost zdravotníků i pacientů mohou lékaři v rámci přijatých mimořádných opatření poskytovat péči svým pacientům formou elektronické konzultace. Zdravotní pojišťovny akceptovaly, že tento distanční kontakt s pacientem může být vykazován jako cílené klinické vyšetření. Jaká jsou pravidla pro toto vykazování a pro preskripci léků či zdravotnických prostředků?

Znáte lékové interakce nejčastěji užívaných antihistaminik?

S jakými lékovými interakcemi mohou být asociována nejčastěji užívaná antihistaminika, případně k jakým nežádoucím účinkům může v kombinaci s jinými přípravky či potravinami docházet? Víte například, kdy hrozí riziko rozvoje myopatií u pacientů léčených loratadinem?

Jak adherence k terapii ovlivňuje výsledek léčby astmatu?

Nedostatečná compliance a adherence k doporučované inhalační léčbě je problém, který pneumologové a alergologové často řeší u svých pacientů s astmatem. Situace se může ještě zhoršit poté, co GINA i u nemocných s intermitentní či lehkou formou astmatu ustupuje od podávání monoterapie SABA s tím, že při každé inhalaci SABA doporučuje současně podat inhalační kortikoidy. Podání fixní kombinace IKS/formoterol v režimu SMART či jen podle potřeby může pomoci významně zlepšit compliance těchto pacientů a současně i kontrolu jejich onemocnění.

Srovnání konvenčního a SMART režimu v léčbě astmatiků

Jaká jsou rizika i výhody konvenčního režimu léčby asthma bronchiale? U kterých pacientů použít konvenční způsob farmakoterapie a kdy spíše preferovat režim SMART, u něhož je fixní kombinace inhalačního kortikoidu a beta-mimetika (formoterolu) užívána jako základ preventivní léčby a současně i jako úlevová medikace dle potřeby pacienta? Jaká rizika přináší nadužívání SABA a které faktory jej signifikantně snižují?

Jak řešit rinosinusitidu a nosní polypózu?

Co zvyšuje náchylnost k rozvoji rýmy a rinosinusitidy a co v případě akutních stavů doporučit jako léčbu první volby? Odpovědi najdete ve stručném souhrnu přednášky MUDr. Jitky Vydrové z Hlasového a sluchového centra Praha, která kromě jiného hovořila i o postavení RTG a indikaci punkce vedlejších nosních dutin v aktuálních diagnostických algoritmech.

Zemřel prof. Kolek – mušketýr své doby

Ve věku 66 let odešla výrazná osobnost české medicíny, která měla zásadní vliv na rozvoj celého oboru pneumologie a ftizeologie. Člověk s širokým odborným rozhledem a záběrem, který dokázal své kolegy a spolupracovníky vést a současně jim dopřával potřebnou volnost pro jejich vlastní vývoj. Jak na něj vzpomínají jeho kolegové a spolupracovníci?

5 hlavních otázek o významu eozinofilů u astmatu

Zajímají Vás odpovědi na otázky, jaký je normální počet eozinofilů v periferní krvi, kolik eozinofilů by mělo lékaře u astmatika znepokojovat a kdy je vyšetřovat, kdy je na místě obava z orgánového postižení, jaký je vztah mezi eozinofily v periferní krvi a v tkáních a jak přistupovat k pacientovi s eozinofilií? Podívejte se na stručný souhrn přednášky MUDr. Jakuba Novosada, Ph.D.

Jak budeme léčit nemocné s progredující plicní fibrózou?

I když je idiopatická plicní fibróza (IPF) dosud stále nevyléčitelnou nemocí, díky specifické antifibrotické terapii, která prokázala efekt na pokles plicních funkcí a mortalitu, se stává kurabilním onemocněním. Pokud však pomineme IFP, jakou perspektivu mají další nemocní s progredující plicní fibrózou? Leccos mohou napovědět závěry studie INBUILD, která testovala nintedanib u pacientů s intersticiálními plicními procesy jinými než IPF.

Mají lékaři u CHOPN odvahu vysazovat IKS?

Přestože farmakoterapie CHOPN je založena především na inhalačních bronchodilatanciích, u vybraných pacientů se v léčbě využívají také inhalační kortikoidy (IKS). Z publikovaných dat však vyplývá, že u řady nemocných jsou IKS podávány v neadekvátně vysokém množství a dávkování. Jak moc se je daří v klinické praxi u nemocných bez zjevné indikace omezovat? Odpověď na toto otázku přináší práce olomouckých autorů.

Astma se nevyhýbá koním ani jejich chovatelům

Příčinou alergických reakcí či astmatických záchvatů mohou být u predisponovaných jedinců vedle typických domácích mazlíčků také koně. Kromě samotné expozice typickým „koňským“ alergenům se na rozvoji těchto reakcí může podílet i zkřížená či tzv. second hand senzibilizace. V souvislosti s alergií na koně byly popsány též případy anafylaktické reakce. Proto pozor: kousnutí od vašeho zvířecího miláčka může znamenat i jiné nebezpečí než jen poranění kůže.

Ne každá bronchiální obstrukce je CHOPN. V čem se nejčastěji chybuje?

Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) trpí v ČR podle kvalifikovaných odhadů zhruba 7 % dospělé populace. Velká část z nich není ve specializované péči pneumologů, někdy ani nevyhledá svého praktického lékaře, nebo jej navštěvuje pouze v době akutních zhoršení, tzv. exacerbací, avšak dlouhodobě se u něj neléčí. Není proto divu, že u některých pacientů může docházet k chybám v rámci diferenciální diagnostiky CHOPN. Které komorbidity a alternativní diagnózy se mohou na symptomatice bronchiální obstrukce kromě CHOPN také podílet?

Léčba těžkého astmatu pohledem farmakoekonoma

Tipnete si, kolik pacientů s těžkým refrakterním astmatem indikovaných k biologické léčbě je pravděpodobně v populaci českých astmatiků? Prvotní střízlivé odhady hovořily o několika málo stovkách nemocných, kteří by mohli splňovat úhradová kritéria pro biologickou léčbu inhibitory interleukinu 5. Co napovídají analýzy zahraničních „real-world“ dat i odhady vycházející z údajů Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR?

Velké trápení s malými astmatiky pokračuje

Jaké jsou současné zásady léčby astmatu u dětí? Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., stručně vysvětluje změny v doporučeních GINA u předškolních a starších dětí. Jaké je postavení SABA u nemocných s lehkou formou astmatu a u kterých skupin pacientů zvažovat podání preventivní protizánětlivé léčby?

Strašák jménem EVALI budí kontroverze kolem elektronických cigaret

Vapování elektronických cigaret (EC) se do nedávna těšilo rostoucí oblibě, protože v porovnání s kouřením cigaret představuje až 95% snížení zdravotního rizika. V poslední době se však v souvislosti s užíváním EC objevila epidemie poškození plic, kvůli které řada zemí zaujala vůči alternativním zdrojům nikotinu značně negativní postoj. Jak se toto plicní postižení (EVALI – e-cigarette or vaping-associated lung injury) diagnostikuje a léčí? Které vapovací produkty jsou v tomto ohledu nebezpečné a jak se k užívání EC staví regulační autority v Evropě či zámoří?

Připouštějí ještě nová doporučení GINA úvahy o vysazení IKS u astmatiků?

Co vyplývá z přednáškového duelu MUDr. Viktora Kašáka a doc. Petra Čápa na téma PRO a PROTI vysazení kontrolujících antiastmatik, který zazněl na XXI. kongresu ČPFS a SPFS v Olomouci? Je tato otázka po zveřejnění doporučení GINA 2019 ještě relevantní? Podívejte se na souhrn hlavních argumentů hovořících proti vysazování inhalačních kortikoidů i na argumenty podporující tuto možnost.

Mýty a omyly kolem péče v centrech pro těžké astma

RespiroFocus díl 4

Poslat, či neposlat? Váháte nad tím, zda pokračovat dál v léčbě astmatika, kterého se Vám navzdory vysokým dávkám inhalačních kortikoidů a další přídatné medikaci nedaří dostat pod kontrolu, nebo jej odeslat na konzultaci do centra pro těžké astma? A víte, v čem mohou konkrétně lékařům v terénu tato specializovaná pracoviště pomoci?

V dalším komentáři z rubriky RespiroFocus Vás MUDr. Lucie Heribanová mimo jiné seznámí s tím, jaké mýty a omyly panují kolem péče v těchto centrech.

Jak probíhají jednání mezi pneumology a praktickými lékaři?

Ambulantní pneumologové a praktičtí lékaři často sdílejí péči o pacienty s plicními chorobami. Jak optimálně nastavit spolupráci mezi oběma odbornostmi ku prospěchu pacientů? Kterých diagnóz by se sdílená péče měla týkat především a jaké kompetence praktiků by v této souvislosti mohly posílit? Na výsledek posledních jednání mezi Českou pneumologickou a ftizeologickou společností ČLS JEP a Společností všeobecného lékařství ČLS JEP jsme se zeptali MUDr. Ivany Čierné-Peterové, 1. místopředsedkyně ČPFS.

Jak léčit lehké astma podle GINA 2019?

I když většina astmatiků trpí lehkou formou astmatu, jejich inhalační terapie bývá většinou pouze symptomatická (SABA) a nepostihuje podstatu onemocnění. Proto v nových guidelines GINA doporučuje v 1. stupni změnit strategii léčby. Nově by se měla jednak přizpůsobit typickému chování pacientů, ale současně vedle úlevové bronchodilatace ovlivňovat i zánětlivé procesy v dýchacích cestách.

Podívejte se v komentáři MUDr. Ester Seberové, jaký postup GINA v 1. stupni léčby astmatu nově preferuje.

Jak se vypořádat s nežádoucími paradoxy v léčbě astmatu?

Je běžné, že řada pacientů s lehkou i intermitentní formou astmatu se spokojí pouze s úlevovou medikací a vynechává pravidelné užívání kontrolujících antiastmatik. Výsledkem je nedostatečná kontrola jejich onemocnění a zvýšený výskyt exacerbací. Jak zlepšit špatnou adherenci k pravidelné protizánětlivé léčbě, potlačit historické diskrepance v guidelines i rozdíly mezi subjektivním vnímáním pacienta a skutečnou tíží jeho onemocnění? Nabízí se elegantní a pro pacienta nenáročné řešení.

Jak interpretovat vyšetření eozinofilie snadno a rychle?

RespiroFocus díl 3

Jaký počet eozinofilů je považován za hranici pro průkaz přítomnosti eozinofilního zánětu? Stačí pro posouzení pouze diferenciální rozpočet leukocytů udávaný v procentech? A jaký význam při posouzení míry eozinofilního zánětu má vyšetření koncentrace oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu, tzv. FeNO? Podívejte se na krátký videokomentář MUDr. Lucie Heribanové, ve kterém na tyto a další otázky najdete odpověď.

Proč jen polovina astmatiků dosahuje kontroly svého onemocnění?

Dá se říci, že naprostá většina astmatiků, více než 95 % z nich, by se zásluhou dnešních farmakologických možností teoreticky měla blížit obrazu zdravého člověka. Jaká je však skutečná každodenní realita? Podívejte se na hlavní důvody toho, proč se nedaří teoretické předpoklady naplňovat v praxi.

Je důvod obávat se interakcí biologické léčby?

Hrozí při podávání biologické léčby, která je považována nejen za velmi účinnou, ale i bezpečnou, klinicky významné lékové interakce? Jsou mezi jednotlivými biologiky nějaké rozdíly? Je třeba při biologické léčbě těžkých astmatiků zvažovat její interakce s jinou terapií?

Radkin Honzák: Dušnost pohledem psychiatra

Dušnost bývá přirozeně nejčastěji asociována s respirační patologií, nicméně u řady pacientů může vznikat v souvislosti s onemocněním srdce či neuromuskulárními poruchami nebo i bez zjevných somatických příčin. U predisponovaných jedinců ji mohou navodit silné emoce či psychiatrické poruchy spojené s anxietou. Jak moc se na dechových potížích Vašich pacientů podílí psychická složka? Netrpí Váš pacient s dušností náhodou panickou poruchou? Seznamte se s pohledem uznávaného psychiatra MUDr. Radkina Honzáka, CSc., který mimo jiné prozradí, kdy mít podezření na depresi a úzkost u pacienta se somatickým onemocněním.

Fenotypová kuchařka aneb jak poznat konkrétní fenotyp astmatu

RespiroFocus díl 2

Podle čeho jednoduše rozlišit, o jaký typ astmatu se jedná? Jsou při tom důležitější koncentrace IgE protilátek, klinické projevy atopie, nebo jiné markery? Jaké jsou typické charakteristiky pacientů s eozinofilním alergickým, eozinofilním nealergickým a non-eozinofilním astmatem? Podívejte se na krátký videokomentář, ve kterém Vám MUDr. Lucie Heribanová vše přehledně připomene.

Když léčba podle potřeby vede ke kontrole lehkého astmatu

Jaká očekávání od terapie mají nemocní, kteří trpí pouze občasnými symptomy nebo pouze opakovanými potížemi v rámci infekce? Proč mylně vnímají inhalaci SABA jako klíčovou součást své léčby? Seznamte se s třemi hlavními problémy v léčbě pacientů s lehkým astmatem i jejich řešením.

2 nejčastější opominutí v péči o astmatiky

Více než 95 % astmatiků by se zásluhou dnešních farmakologických možností teoreticky mělo blížit obrazu zdravého člověka. Přesto je realita mnohem méně optimistická. Doc. MUDr. Milana Teřla, Ph.D., z Kliniky pneumologie a ftizeologie LF UK a FN Plzeň jsme se proto zeptali, na co se podle něj v klinické praxi v péči o astmatiky nejčastěji zapomíná. Podívejte se, které dvě oblasti považuje za klíčové.