6 nejslibnějších vývojových trendů v alergenové imunoterapii

Specifická alergenová imunoterapie je jediný způsob kauzální léčby alergických onemocnění. Jakým směrem se ubírá výzkum a vývoj v této oblasti? Ve kterých oblastech můžete čekat účinnější a bezpečnější vakcíny? Podívejte se na 6 nejslibnějších vývojových trendů alergenové imunoterapie.

Podstatou specifické alergenové imunoterapie (SIT) je aplikace příčinného alergenového extraktu do organismu ve stoupajících dávkách. V současné době se za jednoznačnou indikaci SIT považuje alergická rýma a zánět spojivek, lehké a střední astma bronchiale a alergie na jed blanokřídlého hmyzu (včela, vosa). U atopické dermatitidy je indikace SIT zatím nejednoznačná, a ještě větší otazníky jsou v případě SIT u potravinové a lékové alergie. Zde v současnosti existují spíše experimentální práce s desenzibilizací pacientů alergických na některé potraviny, v případě lékové alergie se ve specializovaných centrech řeší jen přecitlivělost na určité druhy farmak (např. chemoterapie).

Aby bylo dosaženo cíle – vyléčení alergického pacienta, jsou neustále vyvíjeny a zkoušeny nové imunoterapeutické vakcíny a nové způsoby jejich aplikace. Podívejme se nyní na 6 nejslibnějších nových směrů vývoje.

1. Vyloučení vazby IgE a ovlivnění tvorby alergen-specifických T-lymfocytů

Jednou z nových cest je snaha vědců upravit používaný alergen tak, aby byl co nejméně nebezpečný (nebyl schopen vazby na B lymfocyt a nevyvolával tak anafylaktické reakce), ale současně byla zachovaná jeho schopnost vybudit aktivitu T-lymfocytů (dosáhnout tolerance). Příkladem v této oblasti může být peptidová imunoterapie (úspěšné testování již proběhlo u alergie na pyl břízy), která využívá přesně definovanou speciálně upravenou peptidovou částici alergenu, na rozdíl od dosud používaných alergenových extraktů různého složení, které není přesně definované jak biochemicky, tak imunologicky.

2. Použití rekombinantních alergenů a jejich směsí

Rekombinantní cestou lze vyrobit přesně definované molekuly alergenů. Tímto způsobem již byly vyrobeny alergeny některých pylů trav, břízy a roztočů, které už mají dokonce k dispozici i data o účinnosti a bezpečnosti v klinických studiích. Zatím však není prokázáno, že by podávání dražších rekombinantních alergenů bylo účinnější než léčba dosud používanými extrakty.

3. Kombinace s modifikátory imunitní odpovědi

Zástupcem takových modifikátorů mohou být anti-IgE monoklonální protilátky. V klinických studiích se testuje jejich předléčení nebo současné podání spolu se SIT a dostupné výsledky naznačují výrazné omezení výskytu anafylaktických reakcí a nutnosti použití záchranné medikace u pacientů s potravinovou alergií. Právě u těchto nemocných bývá výskyt těžkých anafylaktických reakcí velmi častý. Předléčení anti-IgE protilátkou se zkoušelo úspěšně rovněž u včelařů alergických včelí jed.

4. Syntéza alergenů s imunitními modifikátory a fúzní proteinové nosiče peptidů

Na alergen jsou v tomto případě navázány další složky, např. 1,25 dihydrovitamin D3 či různé sacharidové zbytky, které mají zvýšit jeho imunogenicitu, tedy hlavně zvýšit reakci regulačních T-lymfocytů. Kočičí alergen s kovalentně navázaným 1,25 dihydrovitaminem D3 již prokázal svou superioritu na myších modelech, pro klinické použití je však potřeba další výzkum.

5. Využití silnějších adjuvancií a stimulátorů přirozené imunitní odpovědi

Jako velmi slibné adjuvans alergenových vakcín se jeví zavedení agonistů Toll-like receptorů (TLR), které patří do rodiny receptorů poznávajících patogenní vzory. Při jejich rozpoznání v organismu dokáží TLR přímo aktivovat mechanismy přirozené imunity. V současnosti rozeznáváme 11 členů rodiny TLR, jak na povrchu buněk (TLR–1,2,4,5,6,10,11), tak v endosomálních kompartmentech (TLR 3,7,8,9). Jako adjuvans již byly testovány např. monofosforyl-lipid A (agonista TLR-4), konjugát imunostimulační sekvence 1018 či částice QbG10 (oba agonisté TLR-9).

Hlavní předností agonistů TLR je vyšší imunogenicita a schopnost vyvolat tvorbu přiměřené dlouhotrvající adaptivní imunitní odpovědi při nižším výskytu nežádoucích účinků. Díky imunomodulačním vlastnostem agonistů TLR se také nabízí možnost využít je jako samostatná léčiva. Jejich schopnost aktivovat přirozenou imunitu tak umožňuje agonistům TLR zastávat v samostatných přípravcích současně roli alergenu i adjuvantního prostředku. Ve vývoji je několik agonistů TLR, které se testují v intranasálním podání. V současnosti je prokázaná efektivita a bezpečnost agonistů TLR při vakcinaci pacientů s alergickou rýmou, stran efektu u astmatiků zatím údaje nejsou jednoznačné, pro definitivní potvrzení jsou nutné další klinické studie. V experimentu byl potvrzen i slibný efekt agonistů TLR na myších modelech potravinové alergie.

6. Nové způsoby aplikace vakcín

Poslední inovací je testování 2 nových způsobů aplikace vakcín. Epikutánní podání vakcín využívá velkého množství antigen prezentujících buněk v kůži. Tato aplikace, která je využívána v souvislosti s potravinovou alergií, je bezpečná, nevyžaduje použití injekcí a pacient si vakcínu může aplikovat sám. Dalším testovaným způsobem je intralymfatická aplikace, při níž je alergen injekčně podán přímo do lymfatické uzliny (místa sekundárního lymfatického orgánu). V tomto případě je výhodou snížení počtu dávek potřebných k imunizaci a menší množství alergenu. Intralymfatická vakcinace v podobě 3 injekcí již prokázala u pacientů s alergií na kočku výrazné omezení alergických symptomů. Je tak možné, že se blíží doba, kdy i lidé s touto alergií budou moci bez problémů chovat své domácí mazlíčky.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na pneumologických XXV. Luhačovických dnech přednesla:
MUDr. Božena Kalabusová,
Ordinace alergologie a imunologie ALKLIMUN s.r.o., Přerov